El mapa

Další trasy v okolí

Las historias

Popis trasy

Mapa

opowieści

Soubory ke stažení

příběhy

Karte

Geschichten

stories

trebic_003.jpg

trebic_003_cam.png

cover_trebic_003.jpg

Jana Fabiána čekají po revoluci krušné časy. Hospodářský trh se mění a nejen on se musí přizpůsobit.

Trasa vede z nádraží přes Libušino údolí k areálu BOPO a následně přes osadu Baťových domků a kolem řeky zpět do centra k autobusovému nádraží.

Nově zrekonstruovaný areál BOPO v Třebíči se proměnil v moderní multifunkční prostor, který kombinuje historické dědictví s inovativním využitím. Budova bývalé továrny na obuv prošla rozsáhlou rekonstrukcí, která zachovala průmyslový charakter objektu, ale přinesla současné architektonické prvky. Areál nyní slouží jako centrum pro podnikání, kulturu a volný čas.
V komplexu najdete kanceláře, ateliéry, obchody i gastronomické provozy, což přitahuje místní obyvatele i turisty. Součástí areálu jsou také prostory pro pořádání koncertů, výstav a společenských akcí. Díky citlivému přístupu k rekonstrukci byla zachována i část původního vybavení, což vytváří jedinečnou atmosféru, která odkazuje na bohatou historii místa.
Areál BOPO se tak stává příkladem úspěšné revitalizace průmyslového objektu, který získal nový život a přispívá k rozvoji města i jeho komunitního života.

trebic_003_map.png

trebic_003_cs_01.mp3

Jan Fabián (1990): Měl bych toho nechat!!! Denně koukám na zprávy a jen mi to zvyšuje tlak. Teda, ne že bych si nepřál svobodu, nejsem žádný komunista. Jsem obyčejný otec od rodiny, co celý život dělá těmahle rukama a teď se jen obyčejně bojí, co s náma obyčejnýma lidma ten kapitalismus udělá. Pracuju ve firmě BOPO tady v Třebíči jako švec a mám na starosti precizní šití svršků bot. Tohle mi jde skvěle, ale nic jiného neumím. Vždycky jsem si myslel, že firma je nepřemožitelná. BOPO – naše obuvnická fabrika – přečkala hospodářskou krizi, válku i socialismus... A ať se dělo, co se dělo, půlka mojí rodiny šila a šila... můj děda, strýc, teta Helena a teď i já a moje žena. Stal se z nás jeden z největších obuvnických závodů ve střední Evropě. Ale teď se bojím, že firma neustojí nové poměry po pádu komunistického režimu. Nevím, jak zvládnem uživit naše rodiny.

Sušilova 15

trebic_003_cs_02.mp3

Jan Fabián (1991): Už jsi slyšel o kupónové privatizaci? Státní podniky se postupně rozprodají. U nás v BOPO jsme každý dostali menší podíly firmy a můžeme i nějaké přikoupit za docela levný peníz. Nepřijde mi to jako špatný nápad, aspoň bych mohl chod fabriky ovlivnit. Máme něco našetřeno a s tím, jak teď všechno zdražuje, by to mohla být dobrá investice. Lepší než to všechno projíst. Cítím, že to je jediná šance, jak přejít z role prostého zaměstnance do role spoluvlastníka firmy. Hop nebo trop, určitě je to lepší, než aby firmu nakonec koupil někdo, kdo výrobě bot nerozumí. BOPO by měli koupit zaměstnanci, co rozumí tomu, jak to u nás funguje.

Libušino údolí - pod schody

trebic_003_cs_03.mp3

Jan Fabián (1991): Děkuji ti, že jsi mě přesvědčil, abych neutratil všechny své úspory, ale stejně o ně pomalu přicházíme. Inflace je 20 procent! Chleba stojí místo čtyř korun osm, benzín ne 7 Kčs za litr, ale 20 korun. Platy tak rychle nerostou – naopak, každý se bojí o práci. Nájmy jsou za dvojnásobek a ještě se deregulují, což znamená, že už nebude určené maximum ceny a majitelé mohou zvyšovat nájemné bez omezení. Nevím, nevím, co dělat. Objevili se tu teď takoví na první pohled vykukové a nabízejí desetinásobek toho, co jsme utratili za kupónové knížky. Co myslíš, měl bych je prodat?

Cedule Větrný mlýn

trebic_003_cs_04.mp3

Jan Fabián (1993): Tak sice jsem nevydělal, ale aspoň jsem neprodělal. BOPO má teď nové zahraniční konkurenty a vývozy do východních zemí, na které se kdysi spoléhala, s rozpadem Sovětského svazu padly, takže hodnota fabriky prudce klesá. Noví majitelé o firmu očividně zájem nemají a jde jim jen o rychlý zisk. Obuvnictví moc nerozumí a víc než rozvoj firmy je zajímá rychlý zisk, aniž by mysleli na budoucnost.  Začalo se propouštět. Pracuje tady i má žena a pokud nás propustí oba, jsme nahraní. Máme sice hodně zkušeností a byla by pěkná hloupost nás vyhodit, ale ti nýmandi jsou schopni všeho. Nikdo nemá nic jisté. Co teď?

Hřiště DDM

trebic_003_cs_05.mp3

Jan Fabián (1995): A už je to tady. Mou ženu Blanku propustili. Myslím, že firma pomalu, ale jistě spěje ke krachu. Nikdo neinvestuje do nových technologií a levné boty z Asie nám doslova ušlapaly paty. Uvnitř fabriky všechno chátrá, protože nejsou peníze na rozvoj. Je to začarovaný kruh. Potřebujeme, aby si Blanka rychle našla práci, a já se musím taky poohlížet jinde. Jestli si udržím práci ještě 3 měsíce, budeme rádi. Možná začít podnikat? Ale v čem, když nic jiného neumíme a botama se teď těžko uživíme?

Hřiště

trebic_003_cs_06.mp3

Jan Fabián (1999): Tak jsme se na tvou radu s Blankou pustili po večerech do šití bot jako za starých časů. Sehnal jsem kvalitní kůže a rozhodl se levnou konkurenci překonat kvalitními drahými botami s moderním designem. Blanka má vkus, studuje módní trendy a je v tom fakt dobrá. Zákazníků není moc, ale když už prodáme, tak to stojí za to. Nějakou kačku to zatím dalo, ale teď jsem v práci skončil i já a už to nebude tak veselé… teda všichni jsme skončili. BOPO šla do likvidace, to znamená, že teď ji zavřou a rozprodají všechno, co jen půjde, aby splatili dluhy. No a aby toho nebylo málo, tak odstavili kotelnu, která vytápěla nejen fabriku, ale taky byty v přilehlém okolí. No a kde myslíš, že bydlíme my? V Baťových domcích hned za továrnou! Je sice TEPRVE červen, ale kdo to dá do zimy do pořádku, to nikdo netuší. Vždyť tu umrznem, sakra!

Areál BOPO

trebic_003_cs_07.mp3

Jan Fabián (1999): Děkuji ti za starost, dobře to s námi dopadlo. Stěhovat jsme se nemuseli. Město zvládlo přivést teplo do bytů ještě před začátkem zimy. Areály BOPO chátrají a mně je z toho smutno. Slyšel jsem, že je chtějí asanovat a kompletně areál zbourat. Taková škoda, ty budovy jsou nádherné a jsou připomínkou celého mého života. Mám pocit, že teď, co chátrají, já sám stárnu rychleji. Kéž by dokázali ty budovy lépe využít.

Poklona Panny Marie

trebic_003_cs_08.mp3

Jan Fabián (2002): Tohle je nejlepší dárek k mým narozeninám! Pracuje se na územním plánu, který obsahuje revitalizaci areálu BOPO. Mám radost jak malý kluk! Město uspořádalo několik veřejných setkání a diskuzí, aby zapojilo místní obyvatele a podnikatele do procesu rozhodování. Samozřejmě se jich účastním. Doufám, že to dopadne a v místech, kde kdysi hučely stroje, budou kanceláře, dílny a prostory pro kulturní akce. Jsem rád, že místo, kterému jsem věnoval tolik let života, získá nový účel, a doufám, že to přispěje k oživení města.

Autobusové nádraží

<p>Projekt „Rozvoj a podpora nabídky destinace Třebíčsko“ je realizován za přispění prostředků ze státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj.<span class="ql-cursor">﻿</span></p>

BOPO příběh

undefined 1990 - 2002

Trasa vznikla za podpory