El mapa

Další trasy v okolí

Las historias

Popis trasy

Mapa

opowieści

Soubory ke stažení

příběhy

Karte

Geschichten

stories

nova_bystrice_001.jpg

nova_bystrice_001_cam.png

cover_nova_bystrice_001.jpg

Trasa vede od hotelu Amenity Graselovou stezkou okolo rybníků ke státní hranici s Rakouskem a pokračuje lesem zpátky k hotelu.

Jeho jméno vstoupilo do češtiny jako označení ničemy - grázl.  Dokážeme ho odradit od těžkých zločinů?

David Mayer, sám zločinec, se rozhodl využít vypsané odměny 4000 zlatých za dopadení Grasela. Věděl, že Graselova milenka, Terezie Hambergerová, byla vězněna v Drosendorfu. Zinscenoval její útěk z vězení, čímž získal její důvěru. Díky ní se dostal k Graselovi a domluvil se s ním na útěku do Slezska. Tento plán vedl k jeho zatčení v listopadu 1815 v rakouském Martersdorfu.Následovalo dlouhé a sledované vyšetřování a soudní řízení. Grasel byl obviněn z mnoha závažných zločinů – vražd, loupeží, přepadení i vydírání. Přes svůj věk (bylo mu teprve kolem 27 let) působil jako ostřílený zločinec, bez známek lítosti. Na veřejnosti vystupoval suverénně, jako by to byla hra. Během vyšetřování se ukázalo, že v souvislosti s Graselem páchalo zločiny celkem 214 lidí. Grasel a další dva zločinci byli potrestáni na hrdle. Skončili na šibenici. Grázl byl popraven veřejně v kasárnách na vídeňském náměstí Schlickplatz a na jeho smrt se přišlo podívat velké množství lidí. Když vystoupil na popraviště a spatřil shromážděný dav, pronesl svou slavnou poslední větu:
„Ježiš, tolik lidí.“

nova_bystrice_001_map.png

nova_bystrice_001_cs_01.mp3

Jan Jiří Grasel (1805): (strašidelně s nadsázkou) Zdarec, ty máš tedy odvahu, zavítat tady k nám do podsvětí. Krademe přeci děti, jíme psi a kočky a šíříme mor. (směje se) Ale no tak, přece nebudeš věřit takovým žvástům. Já se s tím, ale potýkám skoro denně. Jmenuji se Jan Jiří Grasel a pocházím z rodiny pohodného. Pohodný neboli ras likviduje uhynulá zvířata a odchytává potulné psi a kočky. Jsme takoví vyděděnci, tátovi, ale i mě se lidé vyhýbají a děti ve škole mi dávají pořádně zabrat. Prý jsem prašivý a smrdím. Už tam nepůjdu! Otec pro mě chce lepší budoucnost, ale já se za svůj původ nestydím. Otec se večer chystá s kumpány ukrást nějaké ovce a koně a já se chci přidat, jenže táta ze mě chce mít “slušného” synka. 

V rodině rasa

nova_bystrice_001_cs_02.mp3

No, kde se tu ty zas bereš? Za ty roky, co jsme se neviděli, jsem se stal mistrem v “lovu” koní. Víš, je to umění. Ne každý kůň má k cizím lidem důvěru a tu si musím získat, aby neztropil povyk, když si ho odvádím. A taky, aby mě ten rošťák pak neshodil. Už jsem pár hřebců zkrotil. V tátově partě jsem si zasloužil respekt.  Doba je čím dál tím horší. Rakousko - Uhersko je věčně ve válce, chlapi bojujou a nemá se kdo starat o pole. Stát zbankrotoval a peníze ztratili hodnotu. Je mi zle z toho, jak kolem sebe vidím dobré lidi umírat hlady. Tuhle budoucnost pro sebe nechci. Je načase kouknout se, co mají boháči v truhlách.

Loupit či neloupit

nova_bystrice_001_cs_03.mp3

Jan Jiří Grasel (1815): Povedlo se mi, po čem jsem toužil, žiju v přepychu! Zlato, ženy, víno. To, koukáš, co? Co ti budu povídat, poctivou cestou to nešlo. Stal jsem se vůdcem loupeživé smečky, ale to ti povídám, okrádáme zásadně bohaté. Jim chybět nebude. Moment, co to je? Do našeho tábora v lese přibíhá jeden z mých kumpánu a je celý vyděšený. Kde jsou ostatní? Cože? Pochytali je a jsou v žaláři? To ne! Co když mě prozradí? Zatím nikdo neví, jak vypadám, ale co když to pod výhružkami a nátlakem vykecají? Měl bych je umlčet navždy! 

Hrozba prozrazení

nova_bystrice_001_cs_04.mp3

Jan Jiří Grasel (1815): Mí kumpáni jsou věrní a neprozradili mě, nikdo neví, jak vypadám. Prý blonďáček, ha! Ale v lese jsem zůstat nemohl, musel jsem se uklidit, než se situace uklidní. Boháči se třesou strachy a policie se může přetrhnout, aby mě našla. Když je potřebuje chuďas, tak ho ještě stlučou. Na mě si nepřijdou. Ukryl jsem se na faře se svou milenkou. Místní farář je pěkný zvrhlík. Káže vodu a sám se denně opíjí mešním vínem a snídá vypečené husičky. A do toho si vodí po nocích do své ložnice děvčata. Pěkný služebníček boží!  Zajímalo by mě kolik zlata ukrývá ta jeho truhlice, u které se denně modlí. Kdo to na mě mává? Ach ne, to je moje bývalá holka, jak mě tu našla? A v náručí nese dítě? “Ehm, ahoj, tohle, že je můj syn?” Tak to se odsud musím zpakovat a hned! Ale kam půjdu?

Na faře

nova_bystrice_001_cs_05.mp3

Jan Jiří Grasel (1815): “Vztyk! K zemi! Vztyk! K zemi!,..” Narukoval jsem do armády a teď tu skáču, jak ti šašci pískají. Udělal jsem děsnou chybu. Nemáme ani pořádnou uniformu, jídlo je břečka a důstojníci se k vojákům chovají jak ke zvířatům. Rakousko - uhersko posílá své lidi do válek a není schopno zařídit ani pořádné zbraně. Oficíři řvou a my tu se tu válíme v blátě. Ještě jednou mi ten vyšňořenej paňác řekne Vztyk a k zemi, tak se neudržím a… A dost! Já ti dám K zemi! Přestaň tu máchat tou šavličkou! Co, prosím? Na samotku? Na samotku půjdeš ty a to rovnou k nejvyššímu! Dej sem tu pušku! (tahanice) Taaak a teď se rozluč se se životem!

Armádní drill

nova_bystrice_001_cs_06.mp3

Jan Jiří Grasel (1815): Tak jsem zase mezi svými. Sbalte se chlapi, ukážeme místním, že se nebojíme ničeho! Jen pojďte, čeká nás parádní akcička… Tak, je noc a páni radní se stále radí, asi koho zase oškubou. Co byste řekli, kdybychom jim dneska vybílili kasičku? Kubo, Janku, vy běžte ke konírně a zapalte seno. Až to bude pořádně čudit, zapískejte a my už se postráme o zbytek. (zvuky řehtání koní a pískot). Hořííí, hořííí, pánové radní, rychle pryč, město hoří. Šup šup, utíkejte! Haha a celou radnici máme pro sebe, Venco, rozbij tu truhlu! No to je parádička, pěkně si radní naspořili. Jdeme! Co to je? (velká urážlivá karikatura)Haha, v místním žaláři je vězeň a prosí nás, ať ho vezmeme s sebou. Co ty na to? Hodil by se nám do party hlupák, co se nechá chytit?

Akce na radnici

nova_bystrice_001_cs_07.mp3

Jan Jiří Grasel (1816): Tak teď si žiju opravdu jako pán. Ukryl jsem se u kočovných cikánu, to je paráda! Celý den jen ležím, nosí mi jídlo, pečené zajíce a slepičí polévku. Hrají na housle a holky kolem mě a pro mě tancují tance, z kterých by se červenal i ten prostopášný farář, co jsem u něj tenkrát bydlel. Ale povím ti, začínám se nudit, jsem dobrodružná povaha a moje horká krev už zase potřebuje nějakou akci. Policie mě hledá všude a tady jsem v bezpečí, jenže tohle nic nedělání není pro mě.Tak jo, vrátím se k tomu, co mi jde nejlépe. Vrátím se ke kumpánům.

Kočovníci

nova_bystrice_001_cs_08.mp3

Jan Jiří Grasel (1816): Tak jsem se vrátil do jeskyní, kde se ukrývají mí kumpáni, ale je to na stejný brdo. Teda, ještě horší, u cikánů byli aspoň pěkné holky. Chlapi se bojí vylézt z lesa, prý, že všude čeká šibenice. Tak sedíme v jeskyni a nudíme se. Je to k vzteku. Tolik zlata jsme naloupili a co s ním - tady v jeskyni? Chci pláchnout. Do party se cpe jistý David, prý mi pomůže dostat se do Hamburku. Chlapi ho proklepli a zdá se, že je to “solidní lump” a dá se mu věřit. Ale jako bych ho už někde viděl. Nepřipomíná ti někoho?

Grázl od narození

undefined 1811