El mapa

Další trasy v okolí

Las historias

Popis trasy

Mapa

opowieści

Soubory ke stažení

příběhy

Karte

Geschichten

stories

valtice_001.jpg

valtice_001_cam.png

cover_valtice_001.jpg

Trasa vede od nádraží k zámečku, dále kolem hřbitova k aleji a ulicí Tří bratří k valtické nemocnici a k bylinkové zahradě u zámku.

Pomoz Norbertovi Bocciovi vytvořit rozsáhlé botanické dílo. Jistě bude potřebovat nejednoho pomocníka.

Boccius předal prvních dvanáct svazků Kodexu knížeti Aloisi I. z Lichtenštejna v roce 1799 výměnou za příslib věčné podpory valtické nemocnici. Zbývající svazky předal před smrtí roku 1806.
Bratři Bauerové dobyli svět. Historik umění Wilfrid Blunt nazval Franze “největším botanickým umělcem všech dob”. Botanik Joseph Hooker označil Ferdinandovu Flora Graeca za “největší botanické dílo, které kdy bylo vydáno”. Jejich obrazy dnes visí v Britském muzeu, Přírodovědném muzeu v Londýně, Oxfordu i ve Vaduzu. Kodex lichtenštejnský je uložen v knížecím archivu ve Vaduzu. Jejich příběh byl v Česku dlouho neznámý. V roce 2025 vyšla o bratrech Bauerových první česká kniha, komiks s názvem Bratři Bauerovi, příběh tří chlapců z Valtic. Autorkami jsou sestry Anastasia a Maria Komarové a Klára a Veronika Kružíkové. Knihu si můžete prohlédnout na zámku ve Valticích.

valtice_001_map.png

valtice_001_cs_01.mp3

“Ts…Ach.. Ne, to není ono… něco tomu chybí… chce to,.. chce to… chce to zkušeného malíře.” Dovol, abych se představil, jsem Norbert Boccius, řádový bratr Milosrdných bratří. Jsem ošetřovatel a chirurg, zde ve valtické nemocnici v klášteře u Milosrdných, kde se staráme o chudé pacienty. Nepleť si mě s lékařem, my chirurgové máme na starosti trhání zubů, amputace, hojení hnisavých ran, a dokonce jsem dostal zvláštní povolení, abych se svými studenty mohl provádět pitvy a tak lépe poznat fungování lidského těla. Je to tvrdá práce, objevil jsem však novou vášeň, která mi pomáhá odreagovat mysl. Před léty mě inspiroval můj přítel, lékař Nikolaus Joseph von Jacquin, který se vydal na čtyřletou botanickou cestu do Karibiku a vrátil se s rozsáhlou sbírkou rostlin, živočichů a minerálů. Jako ošetřovatele mě samozřejmě zajímá léčivá síla rostlin a Nikolaus mě inspiroval, abych zaznamenal bohatou jihomoravskou flóru. Pracuji na herbáři, který dnes obsahuje  již 1216 rostlin. K lisovaným květinám připisuji jejich latinské názvy, výskyt, praktické využití,.. a dokresluji jinak pokroucené části listů, květů či stonků… a to mi právě nejde tak, jak bych si přál. Potřebuji zachytit co nejpřesnější podobu rostlin, aby můj herbář mohli využívat i ostatní léčitelé.

Pokroucené rostliny

valtice_001_cs_02.mp3

Norbert Boccius (1770): Děkuji ti za skvělý tip! Setkal jsem se s vdovou Therese Bauerovou a jejími sedmi dětmi. Její zesnulý muž Lucas Bauer byl dvorním malířem knížete Lichtenštejna, našeho chlebodárce. Therese po smrti manžela sama učila syny malovat. Musím říct, že tři chlapci, Josef, Franz a Ferdinand, mají v rukou a oku nebývalý cit. Ale nesmím se unáhlit, malovat krajinu nebo portrét je jedna věc. Zakreslovat rostliny pro vědecký herbář je věc úplně jiná. Tam nestačí jen vnímat krásu, je třeba přesnost chirurga. Každá žilka listu, každý chloupek na stonku. Chybný detail může zmást léčitele a ohrozit pacienta. Chlapci jsou mladí, Josef má čtrnáct let, Franz dvanáct a Ferdinand teprve deset. Musím si být opravdu jistý, že má smysl do nich investovat čas.

Tři bratři

valtice_001_cs_03.mp3

Norbert Boccius (1770): No toto není možné! To je úchvatné! Ne, nesmysl, to musí být nějaký podvod! Zadal jsem chlapcům úkol, aby společně našli, poznali a namalovali sto květin a to vše za pouhé dva dny. Doslova nesplnitelný úkol. Chtěl jsem pozorovat, jak se chlapci budou chovat pod tlakem. Jenže oni to dokázali! Jistojistě švindl! Museli nějaké rostliny namalovat už předtím… Jenže mezi vybranými rostlinami byly i takové, které v životě neviděli, jako třeba citrón nebo fík. A ty barvy! Jak jen to udělali? Kdyby květiny trhali a brali si je domů, aby mohli pracovat i v noci, rychle by jim uvadly a změnily jak barvu tak i tvar. A u světla svíček by už vůbec správný odstín nemohli odhadnout. Ne, tohle prostě není možné!

Vypečená zkouška

valtice_001_cs_04.mp3

Norbert Boccius (1780): Uběhlo pár let a svého rozhodnutí postarat se o chlapce jsem nikdy nelitoval. S chlapci pracujeme na ilustrované botanické encyklopedii. Máme už čtyři svazky. Čtyři! Jihomoravské byliny, léčivé rostliny z klášterní zahrady, exotické z lednické oranžerie. V každém rohu obrazu chlapci malují hmyz. Dnes Josef namaloval krajníka, Franz krtonožku a motýly na kopřivě. Ferdinand nakreslil květ v průřezu. Rozřízl ho přesně napůl a namaloval, co je uvnitř, tyčinky, pestík, zásobník nektaru. Ty malby jsou prostě dokonalé! Mí chlapci jsou tak… vidíš, pořád jim říkám chlapci a přitom už mi pod rukama vyspěli v muže. Nerad si to přiznávám, ale je na čase, abych se s nimi rozloučil. Ode mě se už všemu důležitému naučili. Nemůžu brzdit rozkvět jejich talentu. Nechci je však ztratit nadobro!

Velcí kluci

valtice_001_cs_05.mp3

Norbert Boccius (1788): Devět svazků kodexu! Encyklopedie, kterou jsem nazval Liber regni vegetabilis - Kniha rostlinné říše. Bratři, vidíš, že už jim neříkám chlapci (pobaveně), mě z Vídně stále navštěvovali a posílali mi nové a nové kresby. Teď už však jdou doslova do světa. Tedy kromě Josefa, ten přijal místo dvorního malíře Lichtenštejnů ve Vídni po svém otci. Franz odjel s Nikolausovým synem do Londýna a nastoupil jako ilustrátor v Královské botanické zahradě. No a Ferdinand už před dvěma lety odjel do Řecka s profesorem botaniky Johnem Sibthorpem, studovat rukopis starověkého řeckého lékaře, který popsal stovky léčivých rostlin. Sibthorp je našel, zdokumentoval a ověřil jejich účinky. Vzniklo z toho monumentální botanické dílo s tisícovkou Ferdinandových akvarelů. Jsem na své, a teď si to neodpustím, chlapce pyšný. Jen nevím, co bude dále s mou knihou. Zdaleka ještě není dokončena, ale svých dřívějších kvalit už asi nikdy nedosáhne.

Světová kariéra

valtice_001_cs_06.mp3

Norbert Boccius (1805): Mnoho let jsme se neviděli, zestárl jsem, viď? Omlouvám se za tu spoušť, ruce i šaty mám od krve. To víš, válka nikdy nic dobrého nepřinesla, jen bolest a smrt. Před pár dny, 2. prosince se střetly armády Napoleona s našimi u Slavkova, pouhých 60 km odsud. Sto šedesát tisíc vojáků tam spolu bojovalo! A Napoleon zvítězil. Tak jako tak, tady jsou vojáci k nerozeznání, francouz, rus, rakušák, čech jeden jako druhý úpí a prosí o pomoc. Jsme nejbližší nemocnice a na chodbách i v zahradách všude jsou ranění. Z okna, kterým na jaře koukám na rozkvetlé zahrady, pozoruji krkavce, šedou oblohu a utrpení. Jaký to má smysl?

Bitva u Slavkova

valtice_001_cs_07.mp3

Norbert Boccius (1806): (kašle) Myslím, že je na čase se rozloučit, můj život se rychle uchyluje ke konci. Ale neboj, odcházím v míru. Bůh mě obdařil sedmdesáti šesti lety činorodého života. S boží pomocí jsem dokončil své botanické dílo nejen s rostlinami z jihu Moravy, ale i Řecka, Austrálie či Ameriky. Čtrnáct svazků, dva tisíce sedm set čtyřicet osm akvarelů, jen si to představ! Doufám, že jím světu přinesu mnoho dobrého. Teď jej však musím odevzdat do dobrých rukou. Pomůžeš mi?

Malovaná zahrada světa

undefined 1766