Do internačního kláštera v Bílé Vodě v rámci akce Ř svezli komunisté řeholní sestry z celého Československa. Sestry musely ze dne na den opustit svoje domovské kláštery a také sirotky, nemocné a staré lidi, kteří byli v jejich péči. Byly odvezeny do pohraničí, které se předtím kvůli poválečnému odsunu německy mluvících obyvatel prakticky vylidnilo. Jejich domovem se stal léta nevyužívaný, zpustlý klášter bez jakéhokoliv vybavení. Sestry zde živoří s minimem potravin a ve velmi špatných hygienických podmínkách. Bez lékařského ošetření tu trpí staré a nemocné sestry, kterým ty mladší nemají jak pomoci. Hřbitov za kostelem se začíná plnit. Zdá se, že se zvrácený plán komunistických funkcionářů daří. Sestry však všechna tato příkoří nesou hrdě a statečně jako vůli Boží. Najdou se i v této temné době lidé, kteří se nebojí? Lidé, kteří jsou ochotni druhým pomoci?