Velké osobnosti i malé postavy českých dějin už na tebe čekají a potřebují tvou pomoc. Máš-li odvahu, vyber si trasu a vyraz do terénu!

Mobilní hra pro zvídavé děti a hravé rodiče

Inicio

Čeká Vás více než 290 procházek s poutavými příběhy a úkoly. 

Stáhni si zdarma mobilní aplikaci a vydej  se ven za dobrodružstvím. Velké osobnosti  i malé postavy českých dějin už na tebe čekají a potřebují tvou pomoc. Máš-li odvahu, vyber si trasu a zachraň jejich příběh.

Po celém Česku 290 tras!

Stáhni si zdarma mobilní aplikaci a vydej  se ven za dobrodružstvím. Velké osobnosti  i malé postavy dějin už na tebe čekají a potřebují tvou pomoc. Máš-li odvahu, vyber si trasu a zachraň jejich příběh.

V Polsku spuštěno již 5 tras!

První trasy ve Španělsku!

Získáte tipy na výlet

Zažijte zábavu na trase společně s dalšími týmy!

 SOUBOJE

4 herní trasy Skrytých příběhů jsou v polském Dolnoslezském vojvodství.  

Co byste řekli výletu do Polska? 

 Turistické vizitky 

Novinky

Vydejte se na trasu Valdštejnských architektů, objevte díla Pieronniho a Luraga a získejte šanci vyhrát dvojknihu o Albrechtovi z Valdštejna.

Cesta Valdštejnských architektů 

Projďete do konce roku 2025 alespoň tři z devíti tras skupiny Za poklady geoparku v regionech Ralsko, Frýdlantsko a Dolnoslezsko, získejte šanci vyhrát ceny a objevujte geologické zajímavosti s turistickým zápisníkem.

Za poklady Geoparku

Prozkoumejte místa spojená s porevolučním prezidentem Václavem Havlem.

Po stopách Václava Havla

Vydejte se po trasách, které připomínají dobu komunismu a boj o svobodu, vzniklých díky projektu O2 #Svoboda není samozřejmost.

Cesty za svobodou 

Skupiny tras

Trasa vede od náměstí 5. května, přes kostel sv. Zikmunda k odpočívadlu u Ploučnice a zpět cestou k rybníku, Božímu hrobu a zámku Vartenberk.

Olda Pešek je vášnivým mladým geologem a s tátou touží hledat poklady v zemi. Pomoz mu nějaký najít.

V sedmdesátých letech představoval uran pro Československou socialistickou republiku jednu z nejdůležitějších strategických surovin. Jeho hodnota vycházela z tehdejšího důrazu na jadernou energetiku i ze silných politických vazeb na Sovětský svaz. Uran byl vnímán jako klíč k budoucí energetické soběstačnosti, k modernizaci hospodářství i k posílení mezinárodního postavení státu v rámci socialistického bloku. Československo patřilo mezi významné producenty této suroviny a její získávání mělo prioritu, která často převyšovala jiné hospodářské či regionální potřeby. Uran byl symbolem pokroku, technického sebevědomí a státní moci.

Zkázotvorný poklad

Trasa vede od zámku Kinských přes louku k Helštýnu a dále do obce Krhová a k vlakové zastávce.

Jurko Žůrek je pasáčkem ovcí. Necítí se jako hrdina, ale i on může pomoci valašským rebelům.

Rebelové z Meziříčí

Trasa vede od kostela sv. Trojice na náměstí a dále pak ulicí Štefánikova k rybníčku a procházkou kolem řeky zpět.

Pomoz zpěvačce a učitelce Miladě Šimčíkové zvládnout nástrahy 2. světové války.

Obrana národa byla tajná odbojová organizace, která vznikla v Československu hned po okupaci v roce 1939. Vznikla hlavně z československých důstojníků, kteří se nechtěli smířit s tím, že nacistické Německo zabralo naši zemi. Tito lidé začali pracovat tajně: shromažďovali zbraně, vytvářeli ukryté zásoby, předávali tajné zprávy do zahraničí a připravovali se na budoucí boj za osvobození. Do odboje ale nepatřili jen vojáci. Pomáhali i obyčejní lidé – učitelé, lékaři, dělníci, studenti, kteří ukrývali vojáky, opisovali letáky nebo předávali informace. Mnozí riskovali život. Za odboj hrozilo zatčení nebo poprava.

Zpívání v odboji

Trasa vede od železniční zastávky Lobkovice k hrobce Františka Palackého a  dále kolem řeky k zámku Lobkovice a zpět.

Pomoz Františku Palackému zbavit se snů, ve kterých ho navštěvují významné osobnosti českých dějin.

Před Palackým byla česká historie zaznamenávána především v středověkých kronikách a listinách, jako jsou Kosmova kronika česká nebo různé městské a klášterní záznamy. Tyto prameny však často obsahovaly smíšená fakta, legendy a mýty, některé části byly záměrně idealizované, jiné proněmecky zabarvené, zejména kvůli vlivu císařských úřadů a šlechtických patronů. Historici 18. a počátku 19. století tak čelili problému spolehlivosti a objektivity pramenů, což znesnadňovalo vytvoření uceleného obrazu české minulosti. František Palacký se rozhodl psát své Dějiny národu českého, aby objektivně, systematicky a kriticky zachytil dějiny českého národa, přičemž kladl důraz na politický, společenský a náboženský kontext. Chtěl tím posílit národní vědomí a identitu, ukázat kontinuitu české historie a umožnit národu poučit se z minulosti.

Noční můra Otce národa

Trasa vede z Masarykova náměstí k Prostřednímu a Dolnímu mlýnu a zpět k informačnímu centru a muzeu.

Na sklonku 16. století se nad českými zeměmi začala stahovat mračna strachu a podezírání. Zatímco dříve se k „čarodějnictví“ přistupovalo spíše s nadhledem, po nástupu Habsburků se situace vyostřila. Rekatolizace, rostoucí citlivost vůči jinakosti a proměna soudnictví otevřely cestu k procesům, v nichž hrály hlavní roli pověry i osobní zášť. Velká Bíteš se v letech 1571–1576 stala dějištěm jednoho z největších honů na čarodějnice v českých zemích. Začalo to nenápadně – obviněním z vraždy, které se při výsleších změnilo v nařčení z kouzel, škod na dobytku či tajemných „jízd v povětří“. Do smolné knihy města přibývala jména dalších a dalších žen. Mučení je nutilo přiznávat viny, které nikdy nespáchaly, a ukazovat na své sousedky.

PODPORIL_KV_RGB_zakladni.png

Logo-img.png

Trasa vznikla za podpory

Hon na Markétku

Trasa vede od nádraží Černošice Střední ulicí k amfiteátru a sportovní hale s hřištěm, dále pak k řece Berounce a podél ní k nádraží Černošice-Mokropsy.

Františka Plamínková leží v žaludku nacistickému Německu. Teď se ztratila. Pomoz její sestře ji najít!

Na začátku první republiky ženy poprvé získaly volební právo, mohly se více zapojit do veřejného života a začaly se aktivně podílet na politice – mohly nejen volit, ale také být voleny. Byla to doba, kdy se zdálo, že se role ženy ve společnosti konečně mění. Františka Plamínková stála v samém středu těchto proměn. Byla bojovnicí za rovnost, která věřila, že demokracie bez žen není úplná. Její hlas byl slyšet daleko za hranice republiky a symbolizoval odhodlání i víru v lepší budoucnost.

Plamínek v temnotách

Trasa vede od nádraží zámeckým parkem přes arboretum ke kostelu sv. Víta a zpět k zámku a hradební baště.

V Jemnici řádí cholera a pekař Tomáš Kotrba chce pro lidi napéct více chleba, aby pomohl. Natropí však více škody, než si dovedl představit.

Roku 1832 byla Jemnice stále městem sevřeným hradbami se čtyřmi branami. Vnitřní zástavbu tvořily především dřevěné a hrázděné domy se slaměnými či šindelovými střechami, stísněně postavené v úzkých ulicích. Městem procházely obchodní cesty a život určovala řemesla a trhy na náměstí. Na jaře toho roku zasáhla Moravu cholera, která se nevyhnula ani Jemnici. Nemoc oslabila obyvatele a přinesla četná úmrtí, zejména mezi starými a dětmi. Počátkem června pak Jemnici postihla další pohroma – rozsáhlý požár.

Město v plamenech

Trasa vede od obecního úřadu, k památníku Josefa Bryxe, dále lesem k Trusovickému potoku a přes Cestu světla, kolem koupaliště zpět.

Patrik Morgan je britský scénárista, který byl právě osvobozen ze zajateckého tábora v Jugoslávii. Bojí se však rychlého návratu domů. Pomoz mu.

V roce 1939 obsadilo Československo nacistické Německo. Mnoho českých a slovenských vojáků nechtělo zůstat doma a rozhodlo se bojovat dál. Utekli do zahraničí a přidali se k britskému Královskému letectvu – RAF. Tam vznikly speciální československé letecké jednotky. V roce 1940 pomáhali tito letci bránit Anglii před útoky německých bombardérů. Byli stateční a patřili mezi nejlepší piloty, kteří v bitvě o Británii zvítězili. Díky nim se podařilo zastavit plány Německa na obsazení Anglie. Některé piloty ale jejich odvaha stála svobodu. Když byli sestřeleni, skončili v zajateckých táborech. Někteří se pokusili o útěk a podařilo se jim vrátit domů. Právě tyto příběhy hrdinů inspirovaly britského spisovatele Guye Morgana k napsání filmu o odvaze a naději Srdce v zajetí.

Srdce v zajetí

Trasa vede od nádraží k zámku, pak procházkou zámeckým parkem zpět.

Hrabě Johann Joseph von Herberstein ztratil svou milovanou ženu a teď hledá nový smysl života. Pomůžeš mu?

Trasa vznikla v rámci projektu Cesta Valdštejnských architektů

Luragovo divadlo

Trasa vede od severní části pevnosti skrz parky do Starého města a přes náměstí k hlavnímu vchodu do pevnosti Kladsko.

Do Kladska přijíždí slavný stavitel Giovanni Battista Pieroni, aby po třicetileté válce zmodernizoval místní pevnost. Čekají ho náročné výpočty, plánování, ale i spory se šlechtou, která odmítá platit další výdaje. K tomu všemu se Pieroni bojí, že začíná zapomínat. Je to jen únava a stáří, nebo za tím stojí něco víc? Možná někdo nechce, aby pevnost vůbec vznikla. Pomoz mu dokončit obranné bastiony a odhal, co se ve městě skutečně děje!

Píše se rok 1648 a právě skončila třicetiletá válka. Evropa je vyčerpaná, města v troskách, ale hrozby ještě zdaleka nekončí. Kladsko, důležité město na obchodní i vojenské cestě mezi Prahou a Baltským mořem, sice přežilo, ale jeho opevnění je staré a nevyhovuje novým způsobům boje. Z dělových koulí se staly skutečné hrozby – a z kamenných hradeb se stávají jen snadné cíle. Císař Ferdinand III. povolává Giovanniho Battistu Pieroniho, slavného architekta a vojenského inženýra, který umí stavět pevnosti tak chytře, že odolají i těm největším dělům. Pieroni přijíždí do Kladska a rozhlíží se kolem: staré hradby je třeba nahradit novými prvky – bastiony, špičatými opevněními, ze kterých je vidět do všech stran a která nechávají dělové koule sklouzávat po svých stěnách jako děti na klouzačce.

Kladský Klacek

app-store-badge-cz.svg

google-play-badge-cz.svg

Nejnovější příběhy

Uživatelé řekli...

Od teď už nechodíte na výlety sami. Jde s vámi i nějaká historická osobnost. Vtáhne vás do děje a obyčejná procházka se změní na cestu do minulosti. A pozor! Je to návykovka. Po pár odchozených příbězích chcete objevovat další a další.


Skvělá aplikace pro cestování po ČR. Příběhy baví nejen naše děti, ale i nás dospělé. Krásná místa, zajímavé a poučné příběhy a spousta zábavy a společně stráveného času.

Když chcete strávit čas s rodinou venku na zábavném výletu a něco se i dozvědět - jsou Skryté příběhy jasná volba.

unnamed.jpg

straz_pod_ralskem_001.jpg

straz_pod_ralskem_001_cam.png

cover_straz_pod_ralskem_001.jpg

Náš smyšlený příběh se odehrává na pozadí skutečných událostí, které po desetiletích těžby uranu proměnily krajinu kolem Stráže pod Ralskem. Chemické metody hlubinné těžby a loužení zásadně zasáhly půdu i vodní toky a vytvořily dlouhodobou ekologickou zátěž, jejíž odstraňování stále pokračuje prostřednictvím komplexní sanace oblastí a obnovy přírodních systémů. Stát i odborné organizace se věnují čištění podzemních vod a revitalizaci míst, která byla kontaminována toxickými látkami, aby jednou mohla sloužit bezpečnému životu i přírodě. Tento proces připomíná druhé velké „hojení“ místa: obnovu zámku Vartenberk. Ten byl kdysi dominantou kraje, ale místo dávné slávy zažil požáry, dlouhé chátrání a také necitlivé zásahy hledačů pokladu, kteří v touze po bájném bohatství poškodili jeho konstrukce i staleté zdi. Stejně jako zdejší krajina však i Vartenberk dostává novou příležitost – postupně se opravuje, zajišťuje a otevírá budoucnosti.

straz_pod_ralskem_001_map.png

straz_pod_ralskem_001_ico.jpg

valasske_mezirici_002.jpg

valasske_mezirici_002_cam.png

cover_valasske_mezirici_002.jpg

Jan Adam z Víckova patřil k moravské šlechtě, která byla před Bílou horou pevně spojená s protestantskou vírou. Po porážce stavovského povstání však odmítl přijmout nová pravidla, která lidem brala náboženskou svobodu. Proto se postavil na stranu těch, kteří se nechtěli vzdát — především Valachů z horských oblastí. Ti ho brzy přijali za svého vůdce, protože dokázal jednat rozhodně, ale zároveň chránil jejich domovy a způsob života. Pod jeho vedením se Valašsko několikrát ubránilo císařským vojákům a Morava na čas získala naději, že svobodu může dobýt zpět. Když povstání zesláblo, Jan Adam odešel do ciziny a snažil se získat pomoc v zahraničí. Nakonec se na Moravu ještě jednou vrátil, aby Valachy podpořil. Jeho poslední osud však zůstává tajemstvím — většina historiků se domnívá, že padl v horách při ústupu a byl skrytě pohřben mezi lidmi, které bránil.

valasske_mezirici_002_map.png

valasske_mezirici_002_ico.jpg

valasske_mezirici_001.jpg

valasske_mezirici_001_cam.png

cover_valasske_mezirici_001.jpg

„Po válce už Milada Šimčíková nemohla pracovat jako učitelka, protože měla potíže se zmrzačenou nohou. Byla zaměstnaná na okresním školním výboru, ale v roce 1951 odešla do invalidního důchodu Dál rozvíjela svoji pěveckou kariéru. Často vystupovala koncertně ve Vídni v Dorotejském chrámu, který katolíci propůjčovali evangelíkům. Tato vystoupení zaměřovala na místní Čechy. Dál dostávala pozvání do Bratislavy a do Berlína. Přestože v meziválečném období i po válce byla aktivní v sokolském divadle, kde hrála, zpívala i režírovala, nikdy se po válce nestala členkou žádného profesionálního divadelního ani operního souboru, a omezila svoje hudební aktivity na koncertní vystoupení.” 
– Paměť národa, vzpomínky Milady Šimčíkové

valasske_mezirici_001_map.png

valasske_mezirici_001_ico.jpg

neratovice_002.jpg

neratovice_002_cam.png

cover_neratovice_002.jpg

František Palacký psal Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě více než 30 let (1836–1876). Dílo je považováno za zakladatelské pro českou historiografii a Palacký v něm systematicky zpracoval dějiny českého národa od nejstarších dob až po období husitských válek a raného novověku. Zaměřil se nejen na politické události, ale i na společenský, náboženský a hospodářský kontext. Dílo mělo obrovský vliv na formování českého národního vědomí v 19. století a inspirovalo české obrozence v boji za kulturní a politickou emancipaci. Palacký zdůrazňoval význam historické paměti a uvědomění si identity národa. Jeho práce nejen zachycuje fakta, ale také analyzuje příčiny a souvislosti dějinných událostí, a dodnes slouží jako zásadní zdroj pro poznání české historie.

neratovice_002_map.png

neratovice_002_ico.jpg

velka_bites_001.jpg

velka_bites_001_cam.png

cover_velka_bites_001.jpg

Markétka, pomocnice bítešské porodní báby, má jedno oko hnědé a druhé modré. To je v době honu na čarodějnice zlé znamení.

Markétčin příběh je smyšlený. Její kroky, pocity i střety s mlynářem nám však pomohly nahlédnout do temné atmosféry doby, kdy se strach a pověry stávaly zbraní proti nevinným lidem. Čarodějnické procesy ve Velké Bíteši jsou skutečnou historickou událostí. Podle soudních protokolů zde v 16. století proběhl jeden z největších honů na čarodějnice v českých zemích – během let 1571 až 1576 bylo obviněno a popraveno více než dvacet žen. Jejich osudy se pak promítly do místních legend a připomínaly se ještě dlouho poté. V historických sklepech bývalého městského pivovaru ve Velké Bíteši vzniká stálá expozice o čarodějnických procesech. V ní se setkáte se symboly tehdejší doby: s přísnou orlicí z městského erbu, zosobněním řádu a trestu, ale i s ropuchami, které se postupně proměňují v oběti čarodějnických obvinění. Animované kresby, imaginativní ilustrace i autentické výslechové protokoly vás přenesou zpět do 16. století – do světa, kde se rozplývala hranice mezi vírou, strachem a mocí. 

velka_bites_001_map.png

velka_bites_001_ico.jpg

cernosice_001.jpg

cernosice_001_cam.png

cover_cernosice_001.jpg

Františka Plamínková, učitelka a senátorka, se dlouhodobě věnovala boji za volební práva a rovnoprávnost žen. Poslední roky života trávila v Černošicích. Dne 11. června 1942 se vydala pěšky do Dobřichovic navštívit svou přítelkyni Albínu Honzákovou – obyčejná vycházka, která byla zároveň jejím posledním dnem na svobodě. Následující den gestapo dorazilo do její vily ve Střední ulici a zatklo ji. Plamínková byla později popravena na Kobyliské střelnici. Tato poslední cesta je připomínkou její každodenní odvahy a závazku k práci pro ženy i během období, kdy byla její činnost sledována a ohrožena. Každoročně se na její památku pořádá vycházka Od Františky k Albíně, z Černošic do Dobřichovic.

cernosice_001_map.png

cernosice_001_ico.jpg

jemnice_002.jpg

jemnice_002_cam.png

cover_jemnice_002.jpg

Požár, který zasáhl Jemnici 3. června 1832, patří k největším pohromám v historii města. Oheň zničil 178 domů, dvě třetiny městské zástavby, farní kostel sv. Stanislava, kostel sv. Jakuba v Podolí i synagogu. Zahynuli čtyři obyvatelé a v následujících měsících si epidemie úplavice, rozšířená po požáru, vyžádala dalších nejméně šestnáct životů. Dodnes není známo, kdo nebo co požár založilo – jisté je pouze to, že se díky suchu a silnému větru oheň šířil mimořádně rychle. Při hodnocení dějin města se někdy objevují i nejasné zprávy vycházející z padělků Václava Bočka, které je třeba odlišovat od ověřených pramenů. Dnes připomíná tuto událost mimo jiné i modelová rekonstrukce historické Jemnice, která je vystavena v místním informačním centru. Návštěvníkům umožňuje představit si podobu města těsně před požárem a lépe porozumět rozsahu tehdejší katastrofy.

jemnice_002_map.png

jemnice_002_ico.jpg

belkovice_lastany_001.jpg

belkovice_lastany_001_cam.png

cover_belkovice_lastany_001.jpg

Josef Bryx se narodil v Bělčicích. Po okupaci Československa odešel do zahraničí a připojil se k RAF jako pilot bombardovací perutě. Za války byl několikrát sestřelen a zajat, prošel německými zajateckými tábory a při pokusu o útěk se dokonce převlékl do uniformy německého vojáka. Po válce se vrátil domů a zdálo se, že může žít svobodně. Po komunistickém převratu v roce 1948 se však situace dramaticky změnila. Režim začal pronásledovat bývalé letce RAF jako „západní agenty“. Bryx byl zatčen, obviněn z velezrady a poslán do vězení. Dlouhé roky strávil v krutých podmínkách v uranových dolech na Jáchymovsku. Těžká práce, nemoc a nelidské zacházení ho zlomily. V roce 1957 ve věku pouhých 41 let zemřel ve vězení. Jeho příběh zůstává symbolem hrdinství i tragédie československých letců.

belkovice_lastany_001_map.png

belkovice_lastany_001_ico.jpg

gorzanow_001.jpg

gorzanow_001_cam.png

cover_gorzanow_001.jpg

Po přijetí Karla von Hoilte do funkce ředitele se divadlo na zámku Gorzanow stalo skutečným kulturním střediskem regionu. Pod jeho vedením se rozšířil repertoár o moderní hry a operní představení, která přitahovala šlechtu i měšťany z širokého okolí. Divadelní sál byl vybaven novými dekoracemi a technickými prvky, čímž se přiblížil soudobým evropským scénám.
Po smrti hraběte, jenž byl hlavním mecenášem, však začal rychlý úpadek. Finanční prostředky se rozplynuly, herecký soubor se rozpadl a slavné představení vystřídalo ticho prázdných sálů. Zámek postupně chátral, jeho kdysi slavné divadlo upadlo v zapomnění a sloužilo už jen jako připomínka někdejší slávy, která se nikdy zcela nevrátila.

gorzanow_001_map.png

gorzanow_001_ico.jpg

kladsko_001.jpg

kladsko_001_cam.png

cover_kladsko_001.jpg

Architekt Pieroni má vylepšit důležitou pevnost v Kladsku, ale někdo mu ukradl nákresy.

V roce 1655 podnikli Švédové skutečný útok na Kladsko, během další vlny konfliktů po skončení třicetileté války. Výstavba pevnosti však nebyla zcela dokončená – některé bastiony a vnější prvky už stály, jiné byly ještě rozestavěné. Navzdory tomu se opevnění ukázalo jako účinné. Posádka byla připravená a nové části bastionového systému poskytly dostatečnou obranu. Švédské jednotky po několika dnech obléhání nedosáhly průlomu a odtáhly bez většího úspěchu. Obrana Kladska potvrdila, že modernizace pevnosti měla smysl a že i nedokončené bastiony výrazně zlepšily šance města ubránit se útokům zvenčí.

kladsko_001_map.png

kladsko_001_ico.jpg

nova_bystrice_001.jpg

nova_bystrice_001_cam.png

cover_nova_bystrice_001.jpg

Trasa vede od hotelu Amenity Graselovou stezkou okolo rybníků ke státní hranici s Rakouskem a pokračuje lesem zpátky k hotelu.

Jeho jméno vstoupilo do češtiny jako označení ničemy - grázl.  Dokážeme ho odradit od těžkých zločinů?

David Mayer, sám zločinec, se rozhodl využít vypsané odměny 4000 zlatých za dopadení Grasela. Věděl, že Graselova milenka, Terezie Hambergerová, byla vězněna v Drosendorfu. Zinscenoval její útěk z vězení, čímž získal její důvěru. Díky ní se dostal k Graselovi a domluvil se s ním na útěku do Slezska. Tento plán vedl k jeho zatčení v listopadu 1815 v rakouském Martersdorfu.Následovalo dlouhé a sledované vyšetřování a soudní řízení. Grasel byl obviněn z mnoha závažných zločinů – vražd, loupeží, přepadení i vydírání. Přes svůj věk (bylo mu teprve kolem 27 let) působil jako ostřílený zločinec, bez známek lítosti. Na veřejnosti vystupoval suverénně, jako by to byla hra. Během vyšetřování se ukázalo, že v souvislosti s Graselem páchalo zločiny celkem 214 lidí. Grasel a další dva zločinci byli potrestáni na hrdle. Skončili na šibenici. Grázl byl popraven veřejně v kasárnách na vídeňském náměstí Schlickplatz a na jeho smrt se přišlo podívat velké množství lidí. Když vystoupil na popraviště a spatřil shromážděný dav, pronesl svou slavnou poslední větu:
„Ježiš, tolik lidí.“

nova_bystrice_001_map.png

nova_bystrice_001_ico.jpg

Grázl od narození

hnanice_001.jpg

hnanice_001_cam.png

cover_hnanice_001.jpg

Trasa vede od kostela sv. Wolfganga Sklepní ulicí k Hnanickému rybníku a následně okolo vinic až ke Svatému kameni přes rakouskou hranici.

Žarko si chce zajistit obživu tím, že bude předstírat schopnost přičarovat déšť do suchem týraného kraje.

hnanice_001_map.png

hnanice_001_ico.jpg

Falešný zaříkávač

prerov_nad_labem_001.jpg

prerov_nad_labem_001_cam.png

cover_prerov_nad_labem_001.jpg

Trasa vede od zámku v Přerově nad Labem kolem Bezedné a Babinecké tůně k Labi do lokality Havránka. Následně jde po břehu řeky a zhruba po kilometru se odkloní od řeky a jde přes Budečskou hráz zpět do Přerova, kde končí u Polabského národopisného muzea.

Pán přerovského panství je zdrcen smrtí svého vychovatele a přítele. Musíme nasměrovat jeho myšlenky k nějakému novému záměru.

prerov_nad_labem_001_map.png

prerov_nad_labem_001_ico.jpg

Arcivévodův žal

jemnice_001.jpg

jemnice_001_cam.png

cover_jemnice_001.jpg

Trasa vede od jemnického zámku centrem města přes městské hradby ke kostelu sv. Jakuba a pak zpět k zámku přes židovský hřbitov.

Mladá královna Eliška Přemyslovna chce následovat svého manžela do bojů o Moravu. Je však těhotná a v jejím stavu to  není dobrý nápad.

Mladá královna Eliška Přemyslovna chce následovat svého manžela do bojů o Moravu. Je však těhotná a v jejím stavu to není dobrý nápad.

Jan Lucemburský vládl českému království od roku 1310. Jeho sňatek s Eliškou Přemyslovnou mu zajistil českou korunu, ale jejich manželství se postupně naplnilo spory a politickým napětím. Jan často pobýval mimo zemi a věnoval se diplomatickým i vojenským výpravám, zatímco Eliška hájila zájmy české šlechty a svých dětí. Nakonec byli od sebe odloučeni a Eliška ztratila politický vliv. Přesto Jan posílil postavení Čech v Evropě a připravil půdu pro nástup jejich syna, Karla IV. Jan padl roku 1346 v bitvě u Kresčaku jako „slepý král bojovník“. Jejich příběh si každoročně připomíná jemnická slavnost Barchan – historická akce inspirovaná Eliščiným pobytem v Jemnici.

jemnice_001_map.png

jemnice_001_ico.jpg

Dary od královny

hradistko_001.jpg

hradistko_001_cam.png

cover_hradistko_001.jpg

Trasa vede z centra Hradištka lesem k řece Sázavě a na nádraží Petrov u Prahy.

Théo a Marcela se potkali v těžkých časech 2. světové války. On byl vězeň v koncentračním táboře v Hradištku a ona pracovala nedaleko odsud na vlakovém nádraží. Pomoz jim, s čím bude třeba.

Théo je uvězněn v koncentračním táboře v Hradištku a netuší, že v takové situaci může potkat lásku.

Z knihy Jeana Méneze – Vzpomínky ze zajetí
Tábor se zcela vylidní. Nikde nevidím velitele Kuse. Ten je z operací
očividně vynechán, protože celou akci řídí jeho zástupci. Míjíme Brunšov a
míříme ke Štěchovicím a pak podél Vltavy jdeme přes Davli až na nádraží do
Měchenic. Několik vagónů zde stojí připravených k odjezdu. Ale chybí
lokomotiva, která má přijet až pozítří. Přišla se rozloučit i Marcela, která pro
Théa představovala kapku naděje. Přinesla borůvkový koláč, který jsme si mezi
sebou rozdělili. Viděl jsem, jak Théo posmutněl, a řekl jsem mu:
„Nevím, kdo zítra bude ještě na živu a jestli ty ještě někdy uvidíš Marcelu,
ale co vím jistě, že nikdy nezapomenu na tohle přátelské gesto.“
„Jeane, myslím si, že Bůh chce, abychom přežili tohle bratrské pouto,“
odpověděl. Tohle nezapomenutelné spojení nám dalo předtuchu, že už brzy nás čeká
normální život. Ale očekávání ještě dost vzdálené, protože osvobození je ještě
daleko. Dozvídáme se, že nás čeká ještě tábor v Mathausenu v Rakousku, kde
s námi bude konec.

hradistko_001_map.png

hradistko_001_ico.jpg

Láska za okupace

kromeriz_002.jpg

kromeriz_002_cam.png

cover_kromeriz_002.jpg

Novinář Karel Havlíček Borovský musí být na sněmu, který má změnit poměry v monarchii, ale zároveň touží být u své ženy.

Píše se rok 1848 a celou Evropou se prohnala vlna nepokojů a revolucí, které změnily politické poměry v jednotlivých státech. Nepokoje se nevyhnuly ani Rakousko-uherské monarchii. Střelba zazněla ve Vídni i v Praze. Sněm má jednat o nové ústavě a kvůli nepokojům byl přesunut z Vídně do Kroměříže. Mezi poslanci je řada českých vlastenců a mezi nimi i Karel Havlíček Borovský. Chtěl by být přítomen okamžiku, kdy se změní základní zákon monarchie a věří, že to povede k posílení pozice jednotlivých národů a tedy i Čechů. Zároveň ale ví, že by měl být doma v Praze, kde jeho žena čeká příchod prvního dítěte. Zdá se, že porod nebude jednoduchý a také, že sněm nebude krátký. Havlíček je rozpolcen a my mu musíme pomoci se rozhodnout, kde je víc potřeba.

Trasa začíná na Velkém náměstí, vede k zámku, na Riegrovo náměstí a ke Květné zahradě, aby se pak vrátila do centra. Trasa pokračuje vilovou čtvrtí na Hanácké náměstí a končí na Slovanském náměstí.

Revoluční rok 1848 se objevuje ve všech učebnicích dějepisu. Během něj se odehrály národní a občanské revoluce téměř v celé Evropě. Ačkoli byly potlačeny, v řadě zemí prosadily například zrušení poddanství. Stejně tomu bylo i v Rakouském císařství, jehož součástí bylo Království české. Nepokoje propukly v hlavním městě Vídni a posléze i v Praze. Tam byly tvrdě potlačeny vojskem vedeným rakouským knížetem generálem Windischgrätzem. K podivnostem historie patří to, že při pražským bojích byla náhodně zastřelena generálova žena, když přistoupila k oknu, aby se podívala, co se děje v ulicích. Pak přišla vlna zatýkání. Ta se dotkla i Karla Havlíčka Borovského, který byl jako český politický komentátor a novinář už nějakou dobu trnem v oku mocných, a tedy i v hledáčku císařské policie. Naštěstí pro něj byl právě tou dobou zvolen poslancem Ústavodárného říšského sněmu ve Vídni a tak získal poslaneckou imunitu. Dalšími českými poslanci byli František Palacký, František Ladislav Rieger, Josef Kajetán Tyl a další. Sněm byl ale kvůli nepokojům z Vídně přesunut do nevelké Kroměříže, která tak rázem  získala nové dva tisíce obyvatel. Po nástupu nového císaře Františka Josefa sněm postupně ztrácel na významu a nakonec byl na císařův příkaz v březnu 1849 rozpuštěn. Novou ústavu si nechal císař sepsat svými úředníky na míru svým potřebám, zavedl znovu cenzuru a jedinou věcí, která po sněmu přetrvala, bylo zrušení poddanství.

kromeriz_002_map.png

kromeriz_002_ico.jpg

Havlíčkovo sněmování

vodnany_001.jpg

vodnany_001_cam.png

cover_vodnany_001.jpg

Trasa vede z vodňanského náměstí podél Blanického potoka k sádkám a rybníkům a zavede vás do obce Pražák na starobylý židovský hřbitov a následně přes pole kolem dvou menších rybníků zpět do města, kde končí u synagogy.
Trasa je spojena s hledáním pokladu a na jejím konci můžete najít schránku s drobnou odměnou. Proto pozorně sbírejte indicie. 

Vodňanští ukryly stříbrné sochy 12 apoštolů před císařskými vojáky, ale nyní nejsou k nalezení.

vodnany_001_map.png

vodnany_001_ico.jpg

12 stříbrných soch

ceske_velenice_001.jpg

ceske_velenice_001_cam.png

Trasa vede z nádraží České Velenice přes hraniční přechod a přírodní stezku do rakouského města Gmünd, přes náměstí a stezky kolem rybníka k nádraží Gmünd.

Adolf Born ještě neví, že jednou bude znám po celém světě pro své malby a ilustrace. Pomoz mu vytvořit jeho osobitý styl, kterým jednou ožije nesčetně mnoho postaviček jako třeba Mach a Šebestová.

Adolf Born bude jednou znám po celém světě pro své osobité malby a ilustrace. Pomoz mu vytvořit jeho osobitý styl.

Adolf Born byl jedním z nejvýraznějších českých ilustrátorů, grafiků a karikaturistů. Studoval na UMPRUM v Praze a později na Akademii výtvarných umění. Jeho tvorba byla ovlivněna humorem, absurditou a fascinací historickými epochami.
Jeho ilustrace se vyznačují nezaměnitelným stylem – precizní linií, živými barvami a smyslem pro detail. Na svém kontě má Adolf Born více než 250 ilustrovaných knih, dále se spolupodílel na více než 60 animovaných filmech. Mezi nejznámější animované filmy patří seriál Mach a Šebestová. Mezi jeho ilustrovaná díla patří též Robinson Crusoe od Daniela Defoea, povídky Arthura Conana Doyla, Pipi Dlouhá punčocha od Astrid Lindgrenové či Kiplingova Kniha džunglí. Mimo jiné navrhoval i poštovní známky.
Vedle ilustrací tvořil grafiky s motivy exotiky, fantastiky a historie. Byl vášnivým obdivovatelem rakousko-uherské monarchie, což se často odráželo v jeho dílech. Bornův humor a imaginace z něj učinily jednu z nejoriginálnějších postav české výtvarné scény. V roce 2003 získal ocenění Rytíř české kultury.

Mobilní hra pro zvídavé děti a hravé rodiče

Získáte tipy na výlet

Po celém Česku 290 tras!

Uživatelé řekli...

David S.

Madla H.

Sylva D.

Skupiny tras

Cesta Valdštejnských architektů

Cesta Valdštejnských architektů

Za poklady Geoparku

Za poklady Geoparku

Po stopách Václava Havla

Po stopách Václava Havla

Nejnovější příběhy

Zkázotvorný poklad

Rebelové z Meziříčí

Zpívání v odboji

Noční můra Otce národa

Hon na Markétku

Plamínek v temnotách

Město v plamenech

Srdce v zajetí

Luragovo divadlo

Kladský Klacek

Grázl od narození

Falešný zaříkávač

Arcivévodův žal

Dary od královny

Láska za okupace

Havlíčkovo sněmování

12 stříbrných soch

Inspirace Adolfa Borna

Magor Jirous

Rozhlasový začátek

Novinky

SOUBOJE

Co byste řekli výletu do Polska?

Turistické vizitky