Soubory ke stažení

El mapa

Další trasy v okolí

Las historias

Popis trasy

stories

Mapa

opowieści

Karte

Geschichten

příběhy

Trasa Skrytých příběhů

roudny_001.jpg

roudny_001_cam.png

cover_roudny_001.jpg

Trasa vede od zastávky Zvěstov, Roudný naučnou stezkou kolem bývalého zlatého dolu a zpátky.

Pomoz profesorovi Františku Pošepnému dokázat jeho teorii o ložiskách zlata.

Zlatodůl Roudný se po roce 1893 stal největším a nejmodernějším zlatodolem střední Evropy. V roce 1921 dosáhl nejvyšší těžby v celé Evropě. Celkem bylo vytěženo přes 7 tun zlata. Pod kopcem leží odhadem dalších 10-15 tun. Pošepného The Genesis of Ore-Deposits vyšla česky až roku 1927 tedy třicet dva let po jeho smrti. Descendenční teorie byla v Rakousku-Uhersku nahrazena ascendenční postupně v průběhu přelomu 19. a 20. století. Česká akademie věd uděluje od roku 1995, přesně sto let od jeho smrti, Čestnou oborovou medaili Františka Pošepného za zásluhy v geologických vědách. Je to nejvyšší geologické ocenění v České republice. Dostávají ji vědci světového formátu.

roudny_001_map.png

roudny_001_cs_01.mp3

František Pošepný (1882): Banda hlupáků! Hlavy zabedněné! A to si říkají vědci! Vědec má bádat, zkoumat a ne nechat se uchlácholit zajetými poučkami a normami! Promiň, rozohnil jsem se, to se mi stává často. Moje žena Clotilda tvrdí, že se mi ta moje cholerická povaha stane osudnou. Ale jen řekni, tebe by to nenamíchlo? Jmenuji se František Pošepný a jsem profesor ložiskové geologie na Báňské akademii v Příbrami. Vedu katedru, kterou jsem sám vybojoval, cestoval jsem do Vídně, přesvědčoval ministry, psal návrhy, aby tento obor mohl být vyučován i u nás v Rakousku-Uhersku. Geologie je rozsáhlý obor a já se zaměřuji na hledání užitečných nerostů a bádání proč se nalézají zrovna tam, kde se nalézají. Vedeme s “kolegy” spor, tedy spíše já s celou geologickou obcí. Já totiž nesouhlasím s všeobecně uznávanou teorií, že zlato… ale co zas budu ztrácet čas. Dopadne to jako vždy. Já ti představím svou teorii a ty si budeš klepat na čelo jako všichni.

Akademický spor

roudny_001_cs_02.mp3

František Pošepný (1882): Dobře dobře, vidím, že se vyznáš. Dovol tedy, abych ti vysvětlil rozdíl v zastaralé teorii, kterou se nechávají unášet vídeňští vědci už desetiletí, zatímco tuny zlata čekají na své objevení, a tou mou, tou… správnou. Descendenční teorie, tedy teorie povrchových vod, říká, že zlato, které leží v tenkých puklinách, ve kterých nacházíme zlatonosné žíly… že ho tam zanesla dešťová voda. To je přece holý nesmysl! Chladná dešťová voda zlato nerozpouští - to si lze snadno ověřit! Naproti tomu voda vystupující z horkého zemského nitra, zahřátá na takových 300°C, při obrovském tlaku zemských hlubin zlato rozpouštět může! Když pak voda vystoupí blíže k povrchu, ochladí se a rozpuštěné zlato se usadí v puklinách hornin. Tedy ascendenční teorie! Zdola nahoru! Celý život jsem strávil fáráním do dolů po celé Evropě i Americe... Transylvánie, Slovensko, Nevada, Kalifornie. Všude jsem sbíral data, porovnával, četl krajinu. A mí kolegové, kteří nevytáhli paty ani ze svého kabinetu, mě budou nazývat bláznem? Však já jim to dokážu!

Ale ne, správně je Fischer. František Pošepný objevil Fischerovy důlní mapy.

Shora dolů, zdola nahoru

roudny_001_cs_03.mp3

František Pošepný (1882): Hahááá, to je doslova zlatý důl! Fišerovy důlní mapy z konce minulého století. To je poklad. Jsou to podrobné mapy štol. Jsou v nich směry a délky chodeb, místa kde se narazilo na rudu, překopy, místa průvalů vody, hloubky jednotlivých šachet, ale hlavně, to nejzásadnější, co napínám tě? Těžbu zlata zastavila voda, která šachty zatápěla a nezvládali ji odčerpat. Tedy technický problém, ne vyčerpání zlata! To zlato tam stále je a čím hlouběji, tím více. (rozšafně) Václav, Michal, Pavlína, František, Josef, Kristýna, Marie Josef. To jsou štoly, které musíme prozkoumat! Jedeme do Roudného! Na týden. A všichni z katedry! Studenti i páni profesoři!

Ne, jeho plán bude upraven. Profesorovi se nepodaří katedru přesvědčit a bude do Roudného muset vyrazit sám.

Zlatý důl

roudny_001_cs_04.mp3

František Pošepný (1882): Jsem rád, že aspoň ty jsi tu se mnou. Já na chvíli zapomněl s jakou bandou ignorantů a byrokratů se potýkám. Ale klid, musím se šetřit. Aby mi to horkokrevné srdce, jak říká moje žena, nevyskočilo z hrudi. Podívej se kolem na tu krajinu, to je nádhera. Dá se v ní číst jak v čítance pro děti. Terén se láme. Jsme na místě, kde se zemská kůra před stovkami milionů let pohnula a praskla. Právě takovými místy stoupala horká voda ze zemského nitra. A zanechávala v puklinách zlato… co to? Někdo sem jde a něco pokřikuje. “Jak že máme okamžitě vypadnout? S kým si myslíte, že mluvíte? Mě nezajímá, že jste správce panství knížete Auersperga! Já jsem vědec, pane, vědec a budu si bádat, kde se mi zachce!”

Ne, našli jsme arzenopyrit a to profesora rozptýlí. Uklidní se a začně fascinovaně vyprávět. Správce přesvědčí, že svému oboru rozumí a ten ho nechá pozemek prozkoumat.

Panství rodu Auerspergů

roudny_001_cs_05.mp3

František Pošepný (1882): Tam, kde najdeš arzen, tam hledej zlato. Tyto dva prvky se chovají podobně. Horká voda je přinesla z hloubky ve stejnou dobu. Ty šedé, kovově lesklé krystalky, to je arzenopyrit. Zlato často najdeme v jeho blízkosti a jako příměs může být přítomné i v arzenopyritu samotném! Pojďme prozkoumat štolu, správce nás, díky tobě, na vlastní nebezpečí pustil. Tak toho musíme využít, času je málo. Máš světlo? Musíme ještě hlouběji, nezastavuj se… no tak... co se to děje? Nějak se to všechno se mnou točí?

Hluboko v dole

roudny_001_cs_06.mp3

František Pošepný (1882): Máš štěstí, že se mi špatně dýchá, jinak bych tě seřval z plných plic. Měli jsme pokračovat ještě hlouběji. Ale dobře, no, já vím, že to byla hloupost. Mám vážné srdeční i plicní potíže, měl bych se šetřit. Ale ta touha dokázat světu, že se nemýlím, je silnější než já. Víš proč lidi milují zlato? Zlato je jediný kov, který se nemění, nereaguje s ničím, nezrezaví, nevybledne… narozdíl od člověka. Kdybych dokázal svou teorii, něco stálého by po mně taky zůstalo.

Zlato nevybledne

roudny_001_cs_07.mp3

František Pošepný (1888): Mám báječné novinky, hned se mi vrátila krev do žil! Přesvědčil jsem Mořice Beckera, majitele jantarového dolu v Prusku, aby investoval do těžby zlata v Roudném. Představ si, že jantarové doly prodal, aby zde mohl těžit. To je snad dostatečný důkaz pro pány kolegy vědce, že nejsem blázen. Podle mých odhadů jsou dole desítky tun zlata, brzy budou koulet očima a omlouvat se. Nezbývá než čekat. Teda čekat rozhodně ne. Požádal jsem si o delší dovolenou, abych mohl pracovat na své knize, kde popíšu vše, co jsem pochopil a co jsem zjistil... Měla by to být taková bible pro těžaře. Á, tady mám vyrozumění o dovolené: ” Vaší žádosti o dovolenou nemůžeme vyhovět z důvodu…” To snad není pravda! Nemůžeme vyhovět z důvodu… Já vám řeknu, z jakého důvodu! Závist, vážení kolegové! Ten důvod je závist! Závist hlupáků!

Zlato nad jantar

roudny_001_cs_08.mp3

Clotilda Pošepná (1902): My se ještě neznáme, ačkoli můj zesnulý muž na tebe vzpomínal často. Jsem Clotilda Pošepná. Tak moc mi chybí. Doprovázela jsem ho všude. Do Sedmihradska, do Nevady, do Příbrami. Věděla jsem o něm a o jeho práci víc, než kdokoliv jiný. Můj drahý František zemřel před sedmi lety. Nedožil se, chudák toho, když rok nato začal Mořic Becker těžit na Roudném. Už v prvním roce vytěžil více jak 100 kg zlata. Škoda, že se té slávy nedožil. Ale ještě stihl vydání své knihy The Genesis of Ore-Deposits v Americe. Američané ji přijali jako přelomové dílo! Jmenovali ho čestným členem American Institute of Mining Engineers. No a letos vydali knihu znovu s komentáři předních světových geologů. Každý z nich potvrdil totéž: ascendence funguje! A důl v Roudném to dokázal v praxi. A víš co na to Vídeňský geologický ústav? Všichni ti, co ho měli za blázna? Mlčí! Ve světě František uznání došel, ale bojím se, že doma se to nepovede.

Důl nad zlato

Rok 1882

Popis trasy

Důl nad zlato