Soubory ke stažení

El mapa

Další trasy v okolí

Las historias

Popis trasy

stories

Mapa

opowieści

Karte

Geschichten

příběhy

Trasa Skrytých příběhů

pribyslav_001.jpg

pribyslav_001_cam.png

cover_pribyslav_001.jpg

Trasa vede z obce Hřiště do Přibyslavi, kde končí na náměstí. Navazuje na trasu Generálova zkáza a tvoří s ní vlastně dvojdílnou sérii, protože je pokračováním příběhu.

Partyzánský oddíl Josefa Serinka chce provést odvetnou akci za zabití generála Luži.

Dne 26. října 1944 vtrhlo partyzánské komando, které vedl Josef Serinek přezdívaný „Černý“, na četnickou stanici v Přibyslavi, kde ve sklepě zastřelilo čtyři četníky. Tato trestná výprava byla okamžitou odplatou za smrt generála Vojtěcha Luži, velitele domácího odboje, kterého krátce předtím zabila četnická hlídka v nedaleké obci Hřiště.
Z dnešního pohledu jde o smutnou a morálně složitou událost, protože partyzánům se akce zvrtla a díky impulzu nadporučíka Čapájeva popravili i ty četníky, kteří se na smrti generála vůbec nepodíleli. V kruté době války byl však tento čin vnímán jako hrdinský důkaz síly odboje, který vyslal jasný a strašlivý vzkaz všem pomahačům nacistů: nikdo, kdo vztáhne ruku na české vlastence, neunikne trestu. Jediný, kdo útok přežil “jen” s těžkým zraněním, byl nadstrážmistr Hörner, který se pak doplazil k telefonu a zavolal na jihlavské Gestapo. 

Cesty hrdinů našeho příběhu se po té hrozné noci rozešly. Josef Serinek bojoval v lesích až do konce války a pomáhal osvobozovat Bystřici nad Pernštejnem, mír mu však přinesl bolestnou zprávu – jeho žena i všech pět dětí zahynuly v koncentračních táborech. Usadil se ve Svitavách, kde si otevřel hostinec „U partyzána“, ale komunisté mu ho brzy zabavili a on dožil téměř zapomenut jako skladník v cihelně. Druhý velitel, generálův syn Radomír Luža, musel po roce 1948 prchnout před komunisty do USA, kde se stal uznávaným profesorem historie. Celý život svůj čin obhajoval jako nutnou válečnou krutost, i když později přiznal výčitky svědomí kvůli četníkům, kteří byli v nesprávný čas na nesprávném místě. A paradox na závěr? Četník Navrátil, který jako jediný skutečně na generála střílel, partyzánské pomstě unikl, ale válku nepřežil – zemřel při náletu na Tišnov, jen pár týdnů před koncem války.

pribyslav_001_map.png

pribyslav_001_cs_01.mp3

Josef Serinek (26.10. 1944): Poslouchej, opravdu se chceš zúčastnit týhle akce? Máš vůbec nějaký zkušenosti z boje? Máme od Rady tří nařízený útok na četnickou stanici v Přibyslavi a je jasný, že dojde k přestřelce… když se budeš držet vzadu, tak tě vezmu. Já jsem Josef Serinek a všichni mi říkají Černý, protože jak vidíš, jsem Rom. Jsem velitelem tohohle oddílu, velím týhle akci a jestli chceš jít s námi, musíš mě poslouchat na slovo. To, že jsme partyzáni, a to, že se schováváme v zemljankách v lesích Žďárských vrchů neznamená, že jsme nějaká tlupa bez disciplíny a výcviku. Tady soudruzi jsou zkušení vojáci Rudé armády, uprchlí váleční zajatci. Co myslíš soudruhu Čapájeve? Může s námi tady ten zelenáč sednout na kolotoč?

Rozkaz R3

pribyslav_001_cs_02.mp3

Josef Serinek (26.10. 1944): No, máme toho pochodování už plný zuby. Nevím, odkud jdeš ty, ale my jsme na pochodu druhý den. Vyrazili z našich úkrytů skrytých v lesích nad Daňkovicemi, šli jsme přes Kadov, Fryšavu, Cikháj a Světnov k Račínu, kde jsme čekali na noc. Je to sem 40 kilometrů, a tak se nediv, že tady těch 12 chlapů, co jindy nezavřou huby, skoro nemluví. Ráďo, mám naší posile vysvětlit, proč tu jsme? Tady Radomír je syn generála Vojtěcha Luži, nejmenovaného, ale všemi uznávaného velitele českého protinacistického ozbrojeného odboje. To jeho tátu zastřelili četníci v hospodě v Hřišti, chápeš? Ráďa jde s námi a bude to on, kdo vlastnoručně zastřelí velitele přibyslavských četníků Navrátila. Dáme tím náckům a jejich přisluhovačům jasně najevo, že na každý zločin rázně odpovíme. Že mám pravdu, Ráďo, že jo? 

Generálův syn

pribyslav_001_cs_03.mp3

Josef Serinek (26.10. 1944): Hele, je možné, že velitel četníků není na stanici, ale to mě nijak neodrazuje od týhle akce. Od tý chvíle, kdy k nám vpadli nacisti a vyhlásili u nás Protektorát Čechy a Morava, je jasný, že každý četník slouží nacistické Velkoněmecké říši. Hele, když tam budou četníci Mečíř a Kunderka, kteří byli u přestřelky s Lužou, bude to jako vzkaz pro přisluhovače hitlerovského režimu stačit. Chlapi, zastavte se. Blížíme se k městu a musíme se rozdělit. Takhle velká skupina by jistě upoutala pozornost, zvlášť teď v noci.

Příchod do města

pribyslav_001_cs_04.mp3

Josef Serinek (26.10. 1944): Tak chlapi, tenhle dům s tím vytrčeným rohovým oknem v prvním patře, to je četnická stanice. Vy, co máte uniformy, stoupněte si před nás a zabouchejte na dveře. [bouchání na dveře]. “Německá policie!” Pusťte nás dovnitř strážmistře, přijeli jsme z Deutschbrodu… vy jste službu konající?… aha, strážmistr Hörner. Je tu ještě někdo? Velitel Navrátil tu je?

Na stanici

pribyslav_001_cs_05.mp3

Josef Serinek (26.10. 1944): Takže se nám na služebnu dostavili všichni až velitele Navrátila? Podívám se do rozpisu služeb. Vrchní strážmistr Bohumil Mečíř, strážmistr Jan Sojka, strážmistr Karel Kunderka, strážmistr Jiří Hörner a další je tady Glozl. Přesuňte je všechny do sklepa. Tam je vyslechneme a zjistíme, proč šli po Lužovi a kdo ho zabil. Čapájeve, nebuď na ně surový! Čapájeve!

Střelba

<p>Trasa byla financována z dotace Ministerstva obrany ČR.</p>

Černého odplata

Rok 1944

Popis trasy

Černého odplata