Soubory ke stažení

El mapa

Další trasy v okolí

Las historias

Popis trasy

stories

Mapa

opowieści

Karte

Geschichten

příběhy

logo-navbar-cz.svg

Trasa Skrytých příběhů

ceske_budejovice_002.jpg

ceske_budejovice_002_cam.png

cover_ceske_budejovice_002.jpg

Tým archeoložky Zuzany Thomové hledá hrob zakladatele Českých Budějovic opata Libraria.

Trasa vede od místa, kde Lannova třída ústí do parkového okruhu kolem centra, prochází po obvodu historického centra s odbočkou do parků Dlouhá louka a Háječek. Končí na náměstí Přemysla Otakara II.

Po úspěchu s antropologickým a radiokarbonovým průzkumem ostatků svatého Auraciána, přišel děkan českobudějovické katedrály sv. Mikuláše s nápadem najít místo posledního odpočinku zakladatele města České Budějovice - Jindřicha zvaného Librarius. O tomto prvním opatovi dominikánského kláštera, který byl první stavbou při zakládání města, se mnoho neví. Podle neurčité informace je poslední místo jeho odpočinku v kapli sv. Vojtěcha v klášterním Obětování Panny Marie, ale tato kaple byla v minulosti zrušena a ve zdi kostela není žádný výklenek, který by naznačoval, kde hledat. Tým sestavený archeoložkou Zuzanou Thomovou se rozhodl využít georadarový průzkum a skutečně našel anomálii ukazující na možnou zazděnou dutinu. Po navrtání našel schránku s ostatky, ale záhy se ukázalo, že jde o falešný hrob vytvořený při rekonstrukci kostela na konci 19. století. Badatelé se však nenechali odradit a nakonec našli menší dutinu, kde byly uloženy ostatky staršího muže, který zemřel v třetí třetině 13. století. Vše nasvědčuje tomu, že České Budějovice znají místo odpočinku svého zakladatele.

ceske_budejovice_002_map.png

ceske_budejovice_002_cs_01.mp3

Zuzana Thomová (2014): Ahoj, jmenuje se Zuzana Thomová a jsem archeoložka z Jihočeského muzea tady v Českých Budějovicích. Jestli chceš… promiň mohu ti tykat, nebo ne? Tak jestli chceš, můžeme spolu pátrat v naší minulosti na místech, která ještě nikdo neprozkoumal. Ne, neslibuji ti dobrodružnou výpravu s jihočeskou Larou Croft. To o čem mluvím je opravdové, ne tak filmové jako mayské zlaté sošky, nebo magický šém, ale o to zajímavější. Protože se to týká nás, co tady žijeme. Abych byla konkrétní: Obrátil se na mě pan děkan Mareš z katedrální kapituly u sv. Mikuláše a chce po mě, abych mu pomohla ověřit komu skutečně patřily ostatky svatého Auraciána, patrona Českých Budějovic, které jsou v děkanském kostele uloženy od roku 1644. Bylo by to poprvé v dějinách, kdy církev poskytne relikvii svatého k vědeckému zkoumání. Až doteď se ctilo pravidlo, že z ostatků svatých nesmí být odebrán ani kousíček. Jenže já nevím, zda to máme udělat a pravidlo platné po staletí porušit.

Ne, první řádek je Freudig und rastlos schaffend a to znamená “radostně a neúnavně pracoval” a paní Thomová se rozhodne s průzkumem ostatků souhlasit.

Svatý Auracián

ceske_budejovice_002_cs_02.mp3

Zuzana Thomová (2014): Tak průzkum ostatků přeci jen proběhne. Blíží se oslavy 750. výročí založení města a relikviář svatého Auraciána, patrona města, se má při té příležitosti restaurovat. Poprvé po dvě stě letech bude stříbrná pozlacená schránka vytvořená v roce 1665 českobudějovickým zlatníkem Abrhamem Hoffmanem znovu otevřena. Je to jedinečná příležitost ostatky prozkoumat a církev s tím souhlasí. Dala jsem tedy dohromady tým: antropoložka, zubní specialista, já a druhá archeoložka… analýzu pro určení stáří kostí máme domluvenou v Center for Applied Isotope Studies na University of Georgia ve Spojených státech. Všechno je připraveno. Jdeme vyjmout Auraciána… Ale něco tu nesedí! Ta lebka je taková drobná… spíš odpovídá ženě… bohužel je trnem pevně spojená se dnem relikviáře a nejde ji vyjmout a lépe prozkoumat. Moje obava, že se ukáže, že Auracián nemůže být Auracián se naplňuje. Co teď?

Ne, chyba, koukáš asi na jinou sochu. Výsledek by měl být 1. Naštěstí vzorek kosti byl analýzou datován do rozmezí let 200 před Kristem a 131 let po Kristu a lze tedy tvrdit, že kostra patří jednomu z prvních křesťanů v Římě.

Otevření relikviáře

ceske_budejovice_002_cs_03.mp3

Zuzana Thomová (2014): Už to víš? Zpráva z University of Georgia sice potvrdila, že kosterní ostatky jsou z odpovídající doby, ale je tu stále ta otázka ženských proporcí lebky. Možnost, že šlo o ženu jsme nevyloučili, ale není ani nijak potvrzená. Spíše se zdá, že Auracián byl šestnáctiletý, sedmnáctiletý mladík drobné postavy. Podle tradice byl Auracián voják, ale to se nevylučuje. V takovém věku se do římské armády běžně nastupovalo. (zvonění mobilního telefonu) A! To je pan děkan Mareš. Měl dneska referovat o výsledcích výzkumu panu kardinálovi Dukovi. Promiň, to musím vzít. “Dobrý den, pane děkane! … Aha, takže jste s panem kardinálem mluvili nejen o patronovi města Auraciánovi, ale i o jeho zakladateli - Jindřichu Librariovi? … a pan kardinál ví, kde bychom tu zmínku o poloze Librariova hrobu našli? Kdo že ji zabavit? Aha, tajná státní policie. A vy tedy navrhujete, abychom hrob Jindřicha Librária zkusili najít.

Ne, je to Třeboň. Paní Thomová nadále váhá a na možnost najít Libráriův hrob nevěří.

Nový cíl

ceske_budejovice_002_cs_04.mp3

Zuzana Thomová (2019): To víš, že mi informace o písemné zmínce o Librariově hrobě vrtá hlavou. Jindřich řečený Librarius byl pro naše město zásadní osobou. Tenhle dominikán byl, jak praví legenda, zpovědníkem krále Přemysla Otakara II. a zázrakem panovníkovi dopomohl k následníkovi trůnu. Jindřich a jeho dominikánští bratři pak dostali od krále pozemek na břehu Vltavy, aby zde postavili klášter. Vedle něj pak vzniklo nové královské město České Budějovice. Jenže o Librariovi už dnes ví jen několik málo věřících a hrstka historiků. Běžný obyvatel Budějovic o něm podle mě nikdy neslyšel. Chápeš, že nalezení Librariova hrobu by pro připomenutí jeho osoby a významu ohromě pomohlo? Pomůžeš mi zakladatelův hrob najít? Musíme vymyslet, jak pátrání začít.

Začátek pátrání

ceske_budejovice_002_cs_05.mp3

Zuzana Thomová (30. 1. 2019): Vždy je dobré začít od nějakých písemných záznamů… podle zmínky z roku 1659 byl Librarius pohřben v kapli svatého Vavřince tady v kostele Obětování Panny Marie. Jenže kaple byla později nahrazena kaplí svaté Barbory a v jižní boční lodi kostela nejsou žádné výklenkové kaple. Naštěstí máme moderní techniku a Jirku Šindeláře ze sdružení Naše historie. Spolu s nimi jsme jižní stěnu prozkoumali georadarem a našli jsme… no, říkejme tomu anomálie. Myslíme si, že v místě, kde ze zdi vystupuje kamenná horizontální lišta je dutina. Teď to navrtáme a teď Šindelářův tým do vyvrtaného otvoru vsune minikameru. A! Už tam něco vidíme. Skutečně je tam zazděná prostora! Při pohledu na její strop je vidět gotická klenbička. Jirko, natočte tu kameru víc doprava. Vidíte? Něco tam je! Vypadá to jako dřevěná schránka a vedle ní nějaký papír a v něm… že by to byly stehenní kosti? Je možné, že jsme to našli?

Tajemná dutina

ceske_budejovice_002_cs_06.mp3

Zuzana Thomová (26. 6. 2019): Tak to vidíš. Našli jsme hrob, který je falešný. Mezi ostatky byly kosti tří různých lidí - muže, ženy dítěte - a také kosti zvířecí. Někter z nich byly krůtí. No a to znamená, že to, co jsme našli nemohlo být ze 13. století, kdy zemřel Librarius, ale nejdříve ze 16. století. Až tehdy  totiž byli na evropský kontinent přivezeni ze Střední Ameriky první krocani. Někdo si z nás vystřelil a my dokonce víme, kdo. Kromě dřevěné skříňky s ostatky byl v nice zazděný lístek se seznamem osob, které se na zazdívce, tedy tehdejší rekonstrukci kostela, podílely. Na lístku bylo i datum, kdy se tak stalo: Budějovice 19 června 1893. Na víku schránky je latinský text, který ve volném překladu znamená „Kosti Jindřicha Libraria, Otevři a přesvědč se!“. Taky tam byl výtisk novin Národní politika z 18. července 1893 a sbírka básní Jaroslava Vrchlického Z Hlubin. Celé je to, jak se dneska říká, prank.

Ne, chyba. Naštěstí paní Thomová mluvila o problému s panem profesorem Jindráčkem, historikem působícím ve Vatikánu a ten přinesl nový pohled na věc: Možná, že nepravý relikviář byl v kostele uložen záměrně jako odvedení pozornosti.

Falešný hrob

ceske_budejovice_002_cs_07.mp3

Zuzana Thomová (2020): Chvilku, malou chvilku jsem si myslela, že falešný Librariův hrob byl žert našich předků, ale profesor Jindráček mě přivedl na myšlenku, že to, co vypadá jako krabice na doutníky, je ve skutečnosti red herring - uzený sleď. Tak totižříkají Angličani falešné stopě, protože sledě s jejich výrazným zápachem používali pro svedení loveckých psů ze stopy. Zkrátka, někdo vytvořil tu bizarní sbírku kostí, aby zmátl případné plenitele kostelů nebo ničitele ostatků. No a tak si říkám, že kde je falešná stopa, bude i předmět, který má ochránit. Musíme hledat dál.

Uzený sleď

ceske_budejovice_002_cs_08.mp3

Zuzana Thomová (2020): Tak se to potvrzuje! Pod tou dříve vybouranou nikou je ještě jedna menší prostora. Navrtali jsme ji a koukáme do ní miniaturní kamerkou. Něco tam je. Kamera má mnohem méně prostoru a tak nevidíme moc dobře, ale já si myslím, že je to trochu rozpadlá dřevěná schránka. Vybouráme to, ale chtěla bych celou tu archeologickou situaci, tím myslím všechno kolem schránky, vytáhnout, aniž bychom čímkoliv uvnitř hnuli. Když by se nám podařilo to celé vyjmout a detailně zdokumentovat, získáme množství dat pro další archeologický výzkum. Jestliže věkem ztrouchnivělou schránku vyndáme jen tak, celé se to zhroutí do sebe a… zkrátka, se sami připravíme o velkou část informací. Jenže něco takového se ještě nikdo nikde nepokusil.

Ne, hledané slovo bylo “lamely”. Naštěstí si s tím Vandělík poradil sám. Vymyslel, že se pod schránku postupně opatrně zasunou plechové lamely, které společně vytvoří tvar podnosu s vyšším okrajem. Pan Vandělík je na bocích sešroubuje a tak vznikne plechová krabice s nálezem uvnitř. Při vyzvedávání se s obsahem schrány nepohne.

Unikátní udělátko

ceske_budejovice_002_cs_09.mp3

Zuzana Thomová (2020):  Podařilo se nám vyzvednou schránku celou, aniž bychom nějak přesypali její obsah. Po vrstvách jsme to rozebrali a postupně nafotili a… Aha, tebe spíš zajímá, zda je to krocan nebo Librarius, co? Tak, abych tě nenapínala hlavní část ostatků patřila jednomu muži. Podle antropoložky se dožil 64 let a byl vysoký 182 centimetrů. Mezi svými současníky tedy dost vyčníval. Radiokarbonové datování zařadilo kosti a zbytky textilií do období druhé poloviny 13. až druhé poloviny 14. století. Takže si myslíme, že to je skutečně Librarius. Ve schránce byly i netopýří kosti. Z toho usuzujeme, že byla kostra prvotně uložena v nějaké kryptě a tohle je až druhotné uložení, asi po požáru kostela. Je to obrovský úspěch! Chtěla bych, aby o tom lidé, minimálně českobudějovičáci věděli. Nejde o mě a náš tým. Jde o Libraria. Napadá tě, jak to udělat?

Ne, chyba. Na nádvoří radnice stojí socha Dr. Augusta Zátky. Naštěstí i bez nás zastupitelstvo Českých Budějovic rozhodlo o přejmenování části Zátkova nábřeží (v rozsahu od Solní branky k hotelu Klika) na nábřeží Jindřicha Libraria. Toto pojmenování vstoupilo v platnost k příležitosti 758. výročí založení města 10. března 2023, kdy byly ostatky Jindřicha Libraria uloženy do gotické kaple v jižní stěně kostela Obětování panny Marie.

Záhada zakladatelova hrobu

Rok 2015

Popis trasy

Záhada zakladatelova hrobu