Dostáváme se do doby, kdy Gottfried Menzel, severočeský přírodopisec a cestovatel, přichází do Nového Města pod Smrkem ve svých 36 letech. Píše se rok 1834 a hrabě Clam-Gallas přiřkl uvolněnou faru Menzelovi. Uchazečů bylo více a jmenování G. Menzela způsobilo značné překvapení a vyvolalo i závist u místních, kteří dávali přednost jinému z kandidátů. Vše toto si Gottfried Menzel dobře uvědomuje. A nejen on. I sám hrabě mu dává možnost, že když se nebude na místo faráře cítit, nemusí ve funkci zůstávat. On se však nechce jen tak vzdát. Věří své práci a také tomu, že jeho přítomnost by mohla místním lidem pomoci. Ve svém přemýšlení se dostává i k osobě Adolfa von Gersdorffa, který zemřel krátce po narození Gottfrieda Menzela. Gersdorff byl velkostatkář, přírodovědec a spoluzakladatel Hornolužické společnosti nauk. A s jeho jménem je spojena stavba, kterou Menzel na své procházce navštíví. Pomůže našemu hrdinovi vzpomínka na vzdělaného přírodovědce v tom, aby úspěšně zvládl svoji misi v Novém Městě pod Smrkem?