Soubory ke stažení

El mapa

Další trasy v okolí

Las historias

Popis trasy

stories

Mapa

opowieści

Karte

Geschichten

příběhy

logo-navbar-cz.svg

Trasa Skrytých příběhů

nove_mesto_pod_smrkem_001.jpg

nove_mesto_pod_smrkem_001_cam.png

cover_nove_mesto_pod_smrkem_001.jpg

Nového novoměstského faráře Menzela jeho farníci odmítají. Pomoz tomuto vzdělanci najít cestu k místním.

Gottfried Menzel je dosazen na uvolněné místo faráře v Novém Městě pod Smrkem. Ovšem k nelibosti místních, kteří si představovali jiného kandidáta. Je jeho záliba v kytičkách a kamenech tou správnou kvalifikací? Gottfried Menzel si díky Tobě vzpomene na jiného přírodovědce, který tu nedávno úspěšně působil. Když se jím bude inspirovat, určitě mu to pomůže.

Trasa začíná u kostela a vede na sever do lesa, mine pramen a dojde až ke věži Mon Plaisir. Odtud se stočí na jih a kolem Klingerova mauzolea se přes přírodní koupaliště vrací zpět ke kostelu.

V tomto příběhu se setkáváme se dvěma postavami. Hlavním hrdinou je Gottfried Menzel, který byl katolickým knězem a přírodovědcem. Působil v oblasti Frýdlantska a Jizerských hor. Jeho hlavním přínosem je  popis botanických, zoologických, geologických a klimatických poměrů na severu Čech. Do Nového Města p. S. přišel jako farář na základě doporučení hraběte Clam-Gallase. Kromě duchovních povinností se věnoval přírodovědnému bádání. Podnikl také cestu do Ameriky, aby si mohl na vlastní kůži vyzkoušet, s čím se mohou potýkat emigranti. Na své cestě se opět věnoval i přírodovědnému zkoumání. 
V příběhu vzpomíná na Adolfa Traugotta von Gersdorffa, který žil v 18. století. Za svého života pořizoval různé meteorologické záznamy, které mu sloužily v jeho zkoumání. Zabýval se i i astronomií, ale protože po úrazu nemohl chodit po horách a pozorovat hvězdy z jejich vrcholků, nechal si postavit věž, která mu sloužila jako pozorovatelna. Strávil tam mnoho času a pojmenoval ji Mon Plaisir, což bychom mohli přeložit jako Moje potěšení. Za života byl jmenován děkanem, byl mu udělen kříž za zásluhy s korunou, byl čestným členem mnoha vědeckých spolků.

nove_mesto_pod_smrkem_001_map.png

nove_mesto_pod_smrkem_001_cs_01.mp3

Gottfried Menzel (1834): Pozdrav pánbůh, cizinče. Jak ti mohu pomoci? Jmenuji se Gottfried Menzel.  Sice jsem tu novým farářem - s místními jsem se už seznámil, ale tebe jsem ještě neviděl. No, soudím, že nebudeš místní.  Zatím co ty se usmíváš, místní se na mě mračí. Jako kdyby si říkali - přišel k nám někdo z vůle našeho hraběte. Hrabě ho poslal aby tady zkoumal kytičky, ale správný farář se má starat hlavně o nás, o obyčejné lidi. A to já chci! Chci pomáhat místním lidem. Jak je jen přesvědčit? Ale promiň, to jsou moje starosti, ty tě asi nezajímají. Jak bych mohl pomoci já tobě?

Představení

nove_mesto_pod_smrkem_001_cs_02.mp3

Gottfried Menzel (1834): To je milé, že se o mě zajímáš. Vypadá to, že jsi jediný. Víš, dostal jsem se sem díky hraběti Clam-Gallasovi, který má značný zájem, aby se jeho panství hospodářsky povznesla. A protože ví, že jsem minulý rok publikoval svoji práci, ve které jsem zkoumal květenu právě na jeho panství, přišlo mu jako moudré rozhodnutí obsadit zde místo faráře, které se tu uvolnilo, právě vzdělaným katechetou, který má k Jizerským horám vztah. I když i on asi tušil, že to tu budu mít s místními těžké. A dal mi i svolení, že mohu místo opustit. Co myslíš, mám z farnosti odejít?

Farář

nove_mesto_pod_smrkem_001_cs_03.mp3

Gottfried Menzel (1834): Jé, ty znáš Adolfa Traugotta von Gersdorff? To byl machr. Vím, že studoval přírodovědu a zejména fyziku. Jeho vášní byly blesky. Zemřel, když jsem byl ještě chlapec. Ale s jeho dílem jsem se při studiích seznamoval. A mám ještě co dohánět. Jeho spisy, knihovna, nebo sbírky minerálů! To byl moc vzdělaný muž. Svět potřebuje takové vědce a badatele. Někde tady za kopcem stojí věž, kterou nechal postavit kvůli svému bádání. Ale jsem už nějak unavený. A navíc mám žízeň. Nevrátíme se?

Gersdorff

nove_mesto_pod_smrkem_001_cs_04.mp3

Gottfried Menzel (1834): Měl jsi moc dobrý nápad s tou vodou. Hned je mi lépe a mám chuť pokračovat v cestě. Ta stavba, která tu poblíž stojí a je spojena s Gersdorffem, je jeho astronomická věž. Pojď, zavedu tě k ní. Věž sloužila jako astronomická observatoř a vědecká laboratoř třeba k měření rychlosti světla či pozorování planet a hvězd. Slyšel jsem o ní, že ji nechal postavit Gersdorff proto, že mu jeho nemoc bránila chodit po horách. A protože právě miloval astronomii, postavil si tuto věž, ze které mohl pozorovat nebe a hvězdy. Navíc své poddané najímal na stavbu a umožnil jim tak vydělávat peníze v dobách nouze. Nedivím se, že ho poddaní měli rádi. Co bych měl udělat já, aby i mě farnost přijala a moje přítomnost místní těšila?

Mon Plaisir

nove_mesto_pod_smrkem_001_cs_05.mp3

Gottfried Menzel (1839): Tedy, to je ale let, co jsme se neviděli. Vidím to, jako by to bylo nedávno… jak jsme spolu stáli u rozhledny Mon Plaisir. Od té doby se toho stalo mnoho. Nakonec se mi podařilo najít ke svým ovečkám cestu. Inspiroval jsem se tvým nápadem, že bych k místním mohl najít cestu skrze vzdělanost. A začal jsem u školní mládeže. Věnoval jsem se jí intenzivně, usiloval jsem o modernizaci výuky, šířil jsem poznatky o přírodě. No a povedlo se! Nakonec jsem si zdejší lid získal. Hodně lidí si ke mně chodí pro radu, což je známkou toho, že ke mně mají důvěru. A to je dobře. Ale teď jsem onemocněl plicní chorobou. Ještě chci toho tolik udělat, ale jak mám pokračovat, když jsem teď na smrt nemocen?

Moje potěšení

nove_mesto_pod_smrkem_001_cs_06.mp3

Gottfried Menzel (1848): Je to pár let, co jsme se neviděli. Tak si představ, že se mi ta zdravotní dovolená protáhla na dva roky. Pustil jsem se do léčení zejména přírodními prostředky, například vodoléčbou. A postupně jsem se hezky zotavil. Ale víš, kdo je nyní ve špatném stavu? Naše země. Zhoršily se životní podmínky, stoupá drahota, roste bída. Do toho se neurodily brambory, takže je hlad. Všichni houfně prchají do Ameriky a chtějí ode mne radu a požehnání. No jo, ale nebudou se mít v Americe ještě hůře než tady? Jak jim mám poradit, když si vůbec nejsem jistý tím, co je tam čeká? Nemohu kvůli tomu spát. Poraď mi, co by bylo nejlepší, abych udělal.

Emigrace

nove_mesto_pod_smrkem_001_cs_07.mp3

Gottfried Menzel (1851): Rád Tě opět vidím. No, spíše tě moc nevidím. Víš, moje cesta po Spojených státech nakonec trvala skoro dva roky. Svoje zážitky a zkušenosti jsem sepsal do knihy a hned ji vydal. A i díky pravdivým informacím, že Amerika není ráj, kde jde všechno bez problémů, se výrazně snížil počet těch, kteří se chtěli vydat do zámoří. Mé práce si všimli i moji nadřízení a za mé úsilí jsem byl dokonce jmenovaný děkanem. Ovšem moje fyzicky náročná cesta po Americe se podepsala na mém zdraví - zhoršil se mi zrak. Prodělal jsem operaci v Praze, ve Vídni. A úspěch tak napůl. Vždyť já jsem oslepl na jedno oko! Příroda mi asi už naznačuje, že bych se měl stáhnout do ústraní a začít konečně odpočívat. Přeci jen jsem už toho udělal dost - a nejen pro místní. Nemyslíš?

Zrak

nove_mesto_pod_smrkem_001_cs_08.mp3

Gottfried Menzel (1875): A jsem zpátky doma. Ano, zde je můj domov. Vzpomínáš, jak jsi mi tenkrát, když jsem tu byl nový, připomněl život Adolfa Traugotta von Gersdorff? Inspirovala mě ta jeho sbírka minerálů. I já jsem vytvořil popisy hornin a minerálů, které jsem tady v Jizerských horách objevil. A mé herbáře jsem dal k dispozici místním školám. Snažil jsem se dělat pro druhé co nejvíce, ale pořád nevím, jestli to bylo dost. Možná, že jsem měl udělat více. Kdo ví, zda si na mě tady někdo za pár let vzpomene. Kdyby tak z paměti lidí nevymizelo moje jméno stejně, jako lidé nyní stále vzpomínají na pana Gersdorffa.

Velebný pán a věž

Rok 1834

Popis trasy

Velebný pán a věž