Logo

Loupežníkův pád

Loupežníkův pád

Potštejn

Královehradecký krajrok 13392 h3.5 km

Markrabě Karel, později známý z učebnic jako král Karel IV., má od otce nesnadný úkol: obnovit klid a mír ve východní části Čech, kde Mikuláš z Potštejna vede soukromou válku proti šlechticům a měšťanům, kteří podporují Karlova otce – krále Jana z Lucemburka. Před lety se Mikuláš pomstil na Peregrinu Pušovi, protože jeho předek zavraždil Mikulášova otce. Když na chvíli pomineme to, že Mikuláš měl zvrácenou představu toho, co je spravedlnost, nebyl to šťastný nápad, protože Pušové byli pod ochranou krále Jana, a král nechal Mikuláše okamžitě uvěznit. Král Jan nebyl v zemi oblíbený, protože si budoval značku „rytíř číslo 1“, objížděl všechny možné turnaje a nevynechal snad žádnou významnější bitvu v Evropě. Šlechta si zkrátka myslela, že zemi zanedbává. V království se díky Mikulášovu uvěznění udělalo pěkně dusno. Vytvořily se dva silné tábory a hrozilo, že znovu vypukne vraždění. Proto byla ustanovena komise, která měla najít cestu ke smíření. Ta rozhodla, že Mikuláš nebude popraven a když zaplatí odškodnění a provede pokání, bude propuštěn. Trest by dnešního člověka pobavil (pro zájemce je níže v závorce), ale Mikuláše finančně téměř zruinoval. Mikuláš se možná snažil udělat, co se od něj chtělo, ale pak si sečetl, co ho to bude stát, a rozhodl se raději utéct na svůj hrad a vést soukromou válku proti královým přívržencům. Markrabě Karel dostal úkol Mikuláše ukáznit. Zkusil to jednou v roce 1338, ale Mikuláš se ani po první porážce nezměnil. Slíbil, že nebude zlobivý kluk, ale jako správný zlobivý kluk slib porušil a zase škodí. Karel přijel k hradu Potštejn podruhé a je rozhodnut navždy zničit obecné přesvědčení, že Potštejn je nedobytný a Mikuláš nezkrotný. Pomoz mu, aby v zemi znovu zavládl klid. (Mikulášův trest: Mikuláš měl dát sloužit mše za spásu Peregrinovy duše. A to ve třiceti klášterech, v každém rovný tisíc mší. Kromě toho se měl Mikuláš a jeho pomocníci vydat na cestu pokání do Říma. Dále pak bylo stanoveno, aby daroval 10 hřiven stříbra klášteru sv. Jakuba v Praze a z něho se stovkou kajícníků došel k domu vdovy, které měl dát jako odškodné 1500 hřiven. Pokutu měl zaplatit také Starému městu Pražskému, kde k vraždě došlo.)

Mapa