Budoucí vladař Karel IV. se chystá dobýt hrad Potštejn, kde sídlí loupeživý rytíř Mikuláš. Pomoz mu zvítězit.

Markrabě Karel, později známý z učebnic jako král Karel IV., má od otce nesnadný úkol: obnovit klid a mír ve východní části Čech, kde Mikuláš z Potštejna vede soukromou válku proti šlechticům a měšťanům, kteří podporují Karlova otce – krále Jana z Lucemburka. Před lety se Mikuláš pomstil na Peregrinu Pušovi, protože jeho předek zavraždil Mikulášova otce. Když na chvíli pomineme to, že Mikuláš měl zvrácenou představu toho, co je spravedlnost, nebyl to šťastný nápad, protože Pušové byli pod ochranou krále Jana, a král nechal Mikuláše okamžitě uvěznit.
Král Jan nebyl v zemi oblíbený, protože si budoval značku „rytíř číslo 1“, objížděl všechny možné turnaje a nevynechal snad žádnou významnější bitvu v Evropě. Šlechta si zkrátka myslela, že zemi zanedbává. V království se díky Mikulášovu uvěznění udělalo pěkně dusno. Vytvořily se dva silné tábory a hrozilo, že znovu vypukne vraždění. Proto byla ustanovena komise, která měla najít cestu ke smíření. Ta rozhodla, že Mikuláš nebude popraven a když zaplatí odškodnění a provede pokání, bude propuštěn. Trest by dnešního člověka pobavil (pro zájemce je níže v závorce), ale Mikuláše finančně téměř zruinoval.
Mikuláš se možná snažil udělat, co se od něj chtělo, ale pak si sečetl, co ho to bude stát, a rozhodl se raději utéct na svůj hrad a vést soukromou válku proti královým přívržencům. Markrabě Karel dostal úkol Mikuláše ukáznit. Zkusil to jednou v roce 1338, ale Mikuláš se ani po první porážce nezměnil. Slíbil, že nebude zlobivý kluk, ale jako správný zlobivý kluk slib porušil a zase škodí. Karel přijel k hradu Potštejn podruhé a je rozhodnut navždy zničit obecné přesvědčení, že Potštejn je nedobytný a Mikuláš nezkrotný. Pomoz mu, aby v zemi znovu zavládl klid.
(Mikulášův trest: Mikuláš měl dát sloužit mše za spásu Peregrinovy duše. A to ve třiceti klášterech, v každém rovný tisíc mší. Kromě toho se měl Mikuláš a jeho pomocníci vydat na cestu pokání do Říma. Dále pak bylo stanoveno, aby daroval 10 hřiven stříbra klášteru sv. Jakuba v Praze a z něho se stovkou kajícníků došel k domu vdovy, které měl dát jako odškodné 1500 hřiven. Pokutu měl zaplatit také Starému městu Pražskému, kde k vraždě došlo.)

Loupežníkův pád

Soubory ke stažení

El mapa

Další trasy v okolí

Las historias

Popis trasy

stories

Mapa

opowieści

Karte

Geschichten

příběhy

Trasa Skrytých příběhů

potstejn_001.jpg

potstejn_001_cam.png

cover_potstejn_001.jpg

Trasa vede kolem dokola kopce, na kterém je hrad Potštejn. Převýšení je pouhých 130 m a je zvládnutelné i pro méně zdatné. K vyřešení mise není třeba hrad navštívit, ale hrad rozhodně stojí za návštěvu.

Příběh je podle legendy, ale to, že hrad Karel IV. obléhal je skutečnost.

potstejn_001_map.png

potstejn_001_cs_01.mp3

Karel IV.: Jsem Karel budoucí IV., markrabě český a moravský a právě jedu na hrad Potštejn. V zemi je potřeba udělat pořádek. Už jsem dobyl pár hradů a zneškodnil dost loupeživých a vzpurných šlechticů. Ale Potštejn? To je výzva! Ten hrad je téměř nedobytný a Mikuláš z Potštejna je mimořádný zbojník. Už jednou jsem s královským vojskem hrad obléhal a Mikuláš slíbil, že se polepší. Slib ale nedodržel. Stále drancuje, okrádá a pustoší okolní hrady a bouří se proti králi. Je nutné ho zastavit. A proto jsem si zavolal tebe. Potštejn stojí na strmých skalách a má dobré opevnění. Každé rozhodnutí v bitvě je důležité. A Mikuláš zatím o mém blížícím se vojsku neví. Rozhoduji se, co udělat jako první krok. Co navrhuješ ty?

Mikuláš zeměškůdce

potstejn_001_cs_02.mp3

Karel IV.: Moji muži se v noci vplížili na hradby a pomocí provazových žebříků se pokoušeli tiše dostat do hradu. Chtěli pak svázat nebo zabít stráže a otevřít bránu zevnitř. Bohužel – na věži hlídkovali Mikulášovi chlapi a okamžitě vzbudili celý hrad. Jakoby náš útok čekali, šli okamžitě do boje. Museli jsme se stáhnout. Vzápětí jsme oblehli celý hrad. Do hradu se nesmí dostat žádné zprávy ani potraviny. Moji vojáci právě chytili v lese dva Mikulášovi muže, kteří se snažili dostat na Potštejn. Co s nimi?

První útok

potstejn_001_cs_03.mp3

Karel IV: Vojenský tábor jsem nechal založit tady u řeky, ihned pod hradem. A právě tady ti já, markrabě Karel budoucí čtvrtý, udílím pochvalu! Při výslechu zajatců bylo zjištěno, že na hradě jsou pouze chlapi, takže se o životy žen a dětí nemusíme obávat, a můžeme udeřit tvrdě. Mikuláš má na hradě pro své lidi jídlo přibližně na měsíc, pak budou hladovět a jejich síly slábnout. Budeme tedy čekat, vyžízníme je a vyhladovíme. I proto, že naše obléhací stroje, katapulty a praky na těžké kameny, mršiny zvířat a fekálie, co máme s sebou, se na skalách těžko používají. Nedostřelí tak vysoko. Jenomže i my musíme něco jíst, bereme si jídlo z okolních vesnic. Lidé se nás bojí a schovávají se před námi v lese. Mrzí mě to, chtěl bych být jednou dobrý král a chtěl bych, aby na mě vzpomínali v dobrém. Poradíš mi, jak to udělat?

Strach ve vsi

potstejn_001_cs_04.mp3

Karel IV.: Už jsme tu celý měsíc. Celou tu dobu se moji vojáci cvičí v boji a střídají se na hlídkách kolem hradu ve dne v noci. Došlo k několika střetům, Mikulášovi lidé vrhali zpoza hradeb kameny a stříleli po vojácích z kuší. Ale dnes – dnes konečně udeříme! Vojáci, dnes je ten den! Vzhůru na zločinný Potštejn! Do útoku!!! Vezměte sekery a beranidla a prolomte bránu! Vezměte žebříky a kuše a přelezte zdi! Vezměte krumpáče a lopaty a podkopejte hradby! Vezměte louče a podpalte hrad! Cože? Že brána i po čtyřech hodinách dobývání stále drží? Přece neodjedeme s prázdnou! To si já jako budoucí král nemůžu dovolit! Co sakra s tím?

Proražte bránu!

potstejn_001_cs_05.mp3

Karel IV.: Hrad je dobyt!!! Mikuláš se zabarikádoval ve vysoké věži a z jejího okna mi prý nadává a uráží mě. Volá prý, že má jídla dost a dost a že je věž nedobytná. A kde že prý se courám? Však se mě dočká. Nejraději bych ho dostal k soudu živého. Ale nevěřím tomu. U soudu i ve vězení už byl. Po pravdě – nemá to jednoduché. Když mu v Praze zabili otce, jel tam a pomstil ho. Zabil vraha svého otce, který byl ale bohužel oblíbencem krále, tedy mého otce Jana Lucemburského. Mikuláš seděl ve vězení a poté dostal řadu finančně náročných pokut a nařízení. Nejdříve je plnil, ale pak zvlčil a stal se loupežníkem. A teď? Mám nějakou šanci, že ho po tom všem dostanu živého?

Mikuláš ve věži

potstejn_001_cs_06.mp3

Mikuláš: Karle! Ty ňoumo! Dva měsíce ti to trvalo, než ses probojoval k mojí věži! A jako že se Mikuláš z Potštejna jmenuju, nikdy mě odsud nedostaneš! A ani moje žena mě nedojme. Pros za sebe, ženo. A za naše děti. Vím, že máš příbuzné, které se o vás postarají. A to dokonce mezi veliteli Karlova vojska! Já jsem konečně prohrál! Jaká úleva! Cože? Abych se vzdal? Abych se ponižoval a před králem plazil? Aby si tady Karlíček užil mojí veřejnou popravičku? Nikdy!!! Já už se budu jenom bavit. Protože sem ke mně nahoru se hned tak nedostanete. To tady dřív chcípnu hlady! A to bude teprve ostuda, viď Karlíčku. Zbojník Mikuláš musel umřít sám, protože jsi ho nedokázal zabít! Tak do toho, chlapi! Nasaďte si křídla a frrrrr za mnou!

Loupežníkův pád

Rok 1339

Popis trasy

Loupežníkův pád