Král Václav II. chtěl odčinit popravu domnělého zrádce tím, že postaví klášter. Teď ale nechce dodržet slovo.

Král Václav II. chtěl odčinit popravu domnělého zrádce tím, že postaví klášter. Teď ale nechce dodržet slovo

Král Václav II. má černé svědomí. To svědomí má své jméno – Záviš z Falkenštejna. Hodně složitý příběh toho, jak se Záviš dostal k moci díky milostnému vztahu s Václavovou matkou královnou Kunhutou, měl hodně jednoduchý konec – uťatou Závišovu hlavu v proutěném koši. Osmnáctiletý král se nechal přesvědčit svým okolím, že Záviš je zrádce, a nařídil uspořádat drsnou show zakončenou popravou. Když si posléze připustil, že se možná unáhlil, uzrála v něm myšlenka, že by měl učinit nějaká opatření, aby neskončil v pekle. V jeho době se zlé skutky panovníků dorovnávaly zpravidla založením kostela. Král Václav II. nebyl žádný troškař a rozhodl se založit rovnou celý klášter, kde se bude alespoň padesát mnichů trvale modlit za jeho spásu. Povolal tedy zástupce cisterciáckého řádu a přikázal jim, aby si vybrali místo, kde by měl nový klášter vzniknout. Cisterciáci se zaradovali, a protože taky nechtěli být troškaři, řekli si rovnou o královo nejoblíbenější místo na soutoku Mže (dnes Berounky) a Vltavy. Václava II. ta volba pěkně namíchla a vypadá to, že si své černé svědomí raději nechá a klášter vůbec nevznikne. Je třeba něco udělat, protože sliby se mají plnit (a nejen o Vánocích a tím spíš, jsou-li to sliby královské).

Královský slib

Soubory ke stažení

El mapa

Další trasy v okolí

Las historias

Popis trasy

stories

Mapa

opowieści

Karte

Geschichten

příběhy

Trasa Skrytých příběhů

praha_031.jpg

praha_031_cam.png

cover_praha_031.jpg

Trasa vede ze zbraslavského náměstí do klidné, zelené části Zbraslavi, kolem dětského hřiště, sadu, kostela, vyhlídky z Karlova stánku a zpět dolů k zámku.

Tato trasa je podle skutečných událostí.

praha_031_map.png

praha_031_cs_01.mp3

Václav II.: Vše marno. Zase se v noci budím v potu a horečce! Zase mne přepadl ten hrůzný sen, až se bojím, že zemřu! Ano, vím, že je to má vina! A ano, přiznávám: já, český král Václav II., jsem nechal popravit svého otčíma Záviše z Falkenštejna, muže, který patřil dříve mezi mé věrné. A přiznávám, že se to stalo za nedůstojných podmínek, že jsem ho nechal vláčet od jednoho hradu Vítkovců ke druhému jako zajatce a nechal jsem kata, aby před hradem vždy postavil popraviště na výstrahu a přivlekl na něj Záviše. Ale… bylo to nutné! Přineslo to mír mé zemi! Všechny hrady Vítkovců se kvůli Závišovi vzdaly. Až na Hlubokou. Tam byl Záviš popraven. Mé svědomí potřebuje očistu! Prosím! Klekám na svá královská kolena a prohlašuji, že udělám cokoliv, jen abych se zbavil těch snů!

Zlý sen

praha_031_cs_02.mp3

Václav II: Už vím! Chci-li se já, Václav II., nechat slavnostně korunovat jako z Boží vůle český i polský král a ohromit celou Evropu, musím učinit nějaký ohromně blahodárný skutek, který odčiní Závišovu popravu. Zavděčím se Bohu! Zavolejte ke mně sedleckého opata Heidenriecha! Daruji jeho řádu ten nejkrásnější klášter, jaký kdy Čechy spatřily. Cisterciáčtí mniši žijí v prosté chudobě a pracují od úsvitu do soumraku, ti si ho zaslouží. A proto: Opate, slyšte slovo krále: Vyberte si jakékoliv místo v téhle zemi a postavte si tam jakkoliv skvostný klášter. Vše platím já! Jděte, plánujte a hlavně: modlete se za mne i za mrtvého Záviše z Falkenštejna.

Dobrý skutek

praha_031_cs_03.mp3

Václav II: Tak co, opate, modlíte se za mne denně? A jak jste na tom s klášterem? Už máte místo? Cože??? Děláte si legraci? Že jsem řekl, že si můžete vybrat jakékoliv místo? No to jsem řekl, ale… ale Zbraslav??? Chcete říct, že jste si pro svůj klášter vybrali mé nejoblíbenější místo vůbec? Místo, kam se těším, když únavou nemohu spát, že si tam konečně odpočinu? Místo, kam jezdil na hony už můj otec, mocný král Přemysl Otakar II.? Královský lovecký zámeček na Zbraslavi že by měl padnout kvůli vašemu klášteru? Taková troufalost. Zbraslav bych nevěnoval ani samotnému Kristu! Nikdy!

Zbraslav nikdy!

praha_031_cs_04.mp3

Václav II.: Aaaach, tady je přímo božsky! Zamiloval jsem se znovu! Je to tak půvabné místo, až se mi dech tají! Soutokem dvou řek zavlažované, stromy osázené, pastvinami bohaté, vinicemi a poli úrodné, místo, které královskému rodu poskytuje blahodárné potěšení. Jen ten otcův lovecký zámeček je už dost zastaralý. V noci jsem tu měl sen. Nádherný sen. Ležel jsem na zbraslavské louce, poslouchal zvuky přírody a byl šťasten. Připadal jsem si jako v ráji. Ani na hon jsem nepotřeboval jet. Spíš rozjímat, modlit se, milovat. A najednou jsem vrostl do hlíny a bylo to tak krásné. Nevíš, co to znamená?

Zbraslav milovaná

praha_031_cs_05.mp3

Václav II: Tak už jsem rozhodl! Na Zbraslavi bude bude můj královský hrob. A já tu budu mít nádherný posmrtný klid. Jenomže si nejsem jist, jestli se tak krásných chvil dožiju. Právě přijel posel s varovnou zprávou, že se mi Závišovi přátelé opět chtějí mstít. Proboha živého, mám je snad dát všechny zabít? Vyhnat je ze země? Sebrat jim majetky? Ano, zbavil jsem je vládní moci a nahradil je svými lidmi. Rozkrádali zem! Porušovali zemský mír! Stejně jako Záviš! A já si nemohu dovolit mít ve vlastní zemi tolik nepřátel!

Co s nepřáteli?

praha_031_cs_06.mp3

Václav II.: Vážený opate, drazí mniši. Jsem na trůnu od svých dvanácti let a jsem ještě nejistý tím, zda se svou vládou zalíbím Bohu. Ale mám naději, že dobrými skutky je možné získat odpuštění mých mladických hříchů. Na Zbraslavi bude stát klášter. Dále jsem rozhodl, že se Zbraslav stane novým čestným pohřebištěm královského rodu Přemyslovců. Ale mám podmínku! Jelikož chystám tu největší korunovaci všech dob, jakou kdy tahle země spatřila, musí v době jejího konání už stát reprezentativní část kláštera! Do Prahy přijedou vzácní hosté z celé Evropy a já chci v jejich společnosti poklepat na základní kámen! Takže si se stavbou pospěšte!

Stavte klášter!

praha_031_cs_07.mp3

Václav II: Má korunovace proběhla včera a byla monumentální! Konečně se Českému království dostane v celé Evropě zase vážnosti, která mu náleží a která mu byla upřena smrtí mého otce Přemysla Otakara II. na Moravském poli! Můj korunovační plášť byl ušit z flanderského sametu a z indického hedvábí a pokryt zlatými plíšky s mnoha druhy drahokamů. Prý jsem vypadal jako ryba. A můj královský štít byl ozdoben znamením lva, který měl rubíny místo drápů. Mou velkolepou dvorskou ceremonii sledovala celá řada nejvýznamnějších hostů z celé Evropy! A dnes, při východu slunce, konečně poklepu na základní kámen nového chrámu tady na Zbraslavi a po odsloužení mše pasuji 240 rytířů! Jen mě to všechno stálo moc peněz, a teď nemám na další stavbu kláštera. Pomůžeš mi ještě jednou?

Královský slib

Rok 1291

Popis trasy

Královský slib