Trasa vede od zámku v Přerově nad Labem kolem Bezedné a Babinecké tůně k Labi do lokality Havránka. Následně jde po břehu řeky a zhruba po kilometru se odkloní od řeky a jde přes Budečskou hráz zpět do Přerova, kde končí u Polabského národopisného muzea.

Pán přerovského panství je zdrcen smrtí svého vychovatele a přítele. Musíme nasměrovat jeho myšlenky k nějakému novému záměru.

Arcivévodův žal

Soubory ke stažení

El mapa

Další trasy v okolí

Las historias

Popis trasy

stories

Mapa

opowieści

Karte

Geschichten

příběhy

logo-navbar-cz.svg

Trasa Skrytých příběhů

prerov_nad_labem_001.jpg

prerov_nad_labem_001_cam.png

cover_prerov_nad_labem_001.jpg

prerov_nad_labem_001_map.png

prerov_nad_labem_001_cs_01.mp3

Antonín Míšek (1894): Dobrý den! Vítejte v Přerově nad Labem. Slyšel jsem někoho přicházet a myslel jsem, že to je pán našeho panství, rakouský arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský. Omlouvám se, ale zaskočilo mě, že vidím někoho jiného, a tak jsem se vůbec nepředstavil. Jsem Antonín Míšek, arcivévodský nadlesní. Pan arcivévoda mi říká De Coquille [de koki(j)] – skořápka, protože miluji ořechy (uchechtne se) a vždycky mám nějaké u sebe po kapsách… Nechcete jeden? A! Já už všechny vyloupal. Čekám totiž na pana arcivévodu a jsem tu jak na trní. Z dopisu, kterým ohlásil svůj příjezd, je totiž vidět, že je ve velmi špatném rozpoložení. Nedávno mu zemřel jeho vychovatel a celoživotní učitel Eugenio Sforza z Montignosa a Ludvíka to úplně zdrtilo, snad víc než smrt vlastního otce. Psal, že každý rok ztrácí kus svého světa. Mám o pana arcivévodu velkou starost.

Příjezd arcivévody

prerov_nad_labem_001_cs_02.mp3

Antonín Míšek (1894): Tak je to ještě horší, než jsem čekal. Jeho výsost arcivévoda Ludvík… on tu chodí jako tělo bez duše. Podívejte! Jeho výsost tu stojí u rybníka a jen hledí do vody. Je tu už hodiny a když začnu o tom, že panství něco potřebuje, řekne jen „Později, Míšku, později.“ Vůbec nechápu, co se mu hodí hlavou. Vždycky ho zajímalo, jak se panství daří, a všechno chtěl hned řešit… Teď se chová jako blázen. Tak třeba, když jsem si vedle něj zapálil cigaretu a vítr mi sfoukl popel do vousů, ječel arcivévoda, jako kdyby mi šlo o život.

Ludvíkova zádumčivost

prerov_nad_labem_001_cs_03.mp3

Antonín Míšek (1894): Och! Kdybych to byl věděl, že arcivévoda vzpomíná na Matyldu, byl bych si nedovolil si před ním zapálit. Proč? No, přece kvůli tomu, jak Matylda zemřela. Ty to nevíš? No, říká se, že když jí bylo osmnáct, zkoušela ve své ložnici kouřit. Tajně, protože rodiče si to nepřáli, samozřejmě. Když však slyšela, že její otec přichází, schovala v panice zapálenou cigaretu za záda. Nešťastnou náhodou zavadila o své tylové šaty a ty na ní začaly hořet. Zemřela pak na následky popálenin po 14 dnech plných utrpení a bolesti. Ludvík ji miloval a chtěl se s ní zasnoubit, ale nešlo to. Matylda byla přislíbena korunnímu princi Umbertovi Savojskému a měla se stát italskou královnou. Já hlupák jsem arcivévodovi připomněl Matyldinu tragickou smrt. Musíme vymyslet, čím ho rozptýlit. A už žádné kouření!

Bezedný žal

prerov_nad_labem_001_cs_04.mp3

Antonín Míšek (1894): No, tak to s tou lodí vyšlo tak napůl. Chvilku se Jeho Výsost rozplývala nad plány, jak se svou lodí popluje Středomořím… Jezdí tam často, Itálie, Dalmácie, Balkán, Řecko, Sýrie, Egypt, Tunis… ani to nedokážu všechno vyjmenovat… Má statek a dům na Mallorce a na moři strávil stejný čas jako na pevné zemi… ale když plánoval další cesty, najednou se zarazil a začal mluvit o svém mladším bratrovi Janu Nepomukovi. No, on je už třetí rok nezvěstný. Zmizel někde na moři. Kruci, jsme tam, kde jsme byli, další Ludvíkův blízký, co už asi není… Musíme přijít na něco jiného, čím budeme čelit Ludvíkovu splínu!

Nezvěstný bratr

prerov_nad_labem_001_cs_05.mp3

Antonín Míšek (1894): To byl perfektní nápad! Tabulae Ludovicianae, to je to, co ho zaručeně vrátí do života. Jeho Výsost arcivévoda je vzdělaný muž. Říkal jsem ti, že umí 14 jazyků? Je to vlastně zapálený… jej, to bych neměl říkat… zanícený přírodovědec, etnograf a geograf. Na svých cestách sbírá informace o všem možném, aby pak mohl publikovat odborné knihy, třeba jako byla ta o Baleárských ostrovech. No, a ty zmíněné Ludvíkovy tabulky jsou jeho propracovaná metoda, kdy má soubor poměrně detailních trojjazyčných dotazníků, které rozdá místním vzdělaným lidem, úředníkům, kněžím, místním učitelům a já nevím, komu ještě, a díky zapojení několika lidí dokonale zmapuje místo, které navštíví, od přírodních zajímavostí až po historické vlivy a třeba i místní zvyky a kroje. Je to skvělé! Ale počkat! Jeho Výsost se zase tváří zasmušile. Co se děje?

Vědecká práce

prerov_nad_labem_001_cs_06.mp3

Antonín Míšek (1894): Perfektní, perfektní! Stočil jsem při naší procházce řeč na císařovnu Sisi a jeho arcivévodská Výsost se rozhovořila o tom, jak se svého času se Sisi pohádala… byla to přátelská rozepře, říkala… o Češích. Císařovna nemá Čechy moc ráda. Ludvík jí s nadšením vyprávěl o Jubilejní výstavě v Praze v Královské oboře. Uchvátila ho. Byl nadšen Křižíkovou vodní fontánou a lety balónem, které tu organizoval pan Mattoni. Nadšeně vyprávěl o nové lanovce na Petřín a o rozhledně inspirované pařížskou Eiffelovkou a… Chápete to? Člověk, který byl v Americe, Austrálii, se rozplývá nad… (pauza) Teď mi to došlo! Za celou dobu, co je v Přerově po smrti svého učitele Sforzy, jsem ho neviděl tak nadšeného. Přitom je to tři roky starý zážitek. To se musí nějak využít!

Vzpomínka na výstavu

prerov_nad_labem_001_cs_07.mp3

Antonín Míšek (1894): No, povedlo se. Máš u mě hrst ořechů! Zeptal jsem se arcivévody Ludvíka, proč je tou Jubilejní výstavou tak nadšen a co se mu líbilo nejvíc. Neuhádneš, co ho tam chytlo za srdce. Já myslel, že to bude Pavilón českých papírníků ve stylu staroegyptského chrámu nebo Pavilón českých turistů, kde bylo diorama představující bitvu z dob třicetileté války, kdy studenti bránili Karlův most proti Švédům. Ale ne! Ludvíka zaujala Česká chalupa obsahující výstavu zaměřenou na český venkov. No, mě to vlastně nepřekvapuje. Jeho arcivévodská Výsost o sobě mluví jako o cestovateli, entomologovi a… a kruciš, zapomněl jsem, jak se jmenuje ten obor… é… é… no, pomoz mi přeci!

Semínko zájmu

prerov_nad_labem_001_cs_08.mp3

Antonín Míšek (1894): Klaplo to! Zmínka o národopisné výstavě zafungovala a do Ludvíka Salvátora jakoby natekla nová krev. Hned druhý den mi přinesl staré noviny, kde je článek o tom, že nějaký Švéd koupil na různých místech Švédska 150 domů a nechal je rozebrat a přestěhovat do Stockholmu do místa, kterému místní říkají Skansen, to znamená švédsky hradby. Arcivévoda teď přemýšlí, kde najít podobnou českou chalupu, jakou viděl na výstavě v Praze, a chce tady v Přerově udělat muzeum venkovského života pod širým nebem. Mně to přijde jako bláznivý nápad, ale vlastně to působí přesně to, co jsem chtěl. Ludvík je opět ten starý nadšený Ludvík. Co mám tedy udělat?

Arcivévodův žal

Rok 1894

Popis trasy

Arcivévodův žal