Prokop Diviš musí vyřešit obsazení kláštera pruskou armádou a zajetí opata.

Trasa patří k těm kratším. Vede v bezprostředním okolí kláštera v Louce. Zavede tě do parku za klášterem, k řece i k návštěvnickému centru.

Když Marie Terezie nastoupila na trůn Rakousko-uherské monarchie, mělo být její nástupnictví uznáno všemi okolními státy, ale jak to tak v lidských dějinách pravidelně bývá, okolní vládcové slovo nedodrželi. Možnost, že oslabí a ohlodají dosud mocného souseda, byla opravdu neodolatelně lákavá. Na rakouské mocnářství se tak ze západu vrhli Bavoři a Sasové, podporovaní silným francouzským vojskem, a ze severu úhlavní nepřítel, vojensky silné Pruské království. Aby mladičká Marie Terezie měla důvod se pod napudrovanou parukou pořádně zapotit, habsburská vojska musela bránit do té doby rakouské Nizozemí před vpádem Francouzů a své italské državy před Španěly. To, co začalo jako lokální válka mezi Pruskem a Rakouskem o Slezsko, se rozrostlo na celoevropský mazec, který má dneska v učebnicích historie ten tučný nadpis pro důležité kapitoly „Válka o dědictví rakouské“.
Nejprve se to nevyvíjelo dobře a zdálo se, že válku Marie Terezie velmi rychle prohraje. Prusové obsadili prakticky celou Moravu a jejich spojenci Sasové obléhali Brno. Pruská vojska napochodovala do Hodonína a do Znojma a honorace ve Vídni podléhala panice, když si uvědomila, že nepřítel je jen dva dny pochodu od hlavního města monarchie.
V téhle situaci seděl kněz Prokop Diviš na faře u premonstrátského kostela svaté Markéty v Příměticích a vstávaly mu vlasy na hlavě. Ne, neděsila ho blízkost války, ale zarputile točil klikou u svého přístroje na vytváření statické elektřiny a bavil se tím, jak se mu znovu a znovu nabíjí účes. Když tu přišel posel od jeho nadřízeného, opata kláštera v Louce u Znojma, se vzkazem, že se má okamžitě učesat a vrátit do kláštera. Opat chce mít v nadcházejících těžkých časech při sobě chytrého a rozhodného zástupce, a ačkoliv Diviše nemá moc v lásce, ví, že mu bude dobrou oporou. Ani jeden však netuší, jak moc je klášter ohrožen. Ještě, že mají nás.

Prušácké výpalné

Soubory ke stažení

El mapa

Další trasy v okolí

Las historias

Popis trasy

stories

Mapa

opowieści

Karte

Geschichten

příběhy

logo-navbar-cz.svg

Trasa Skrytých příběhů

znojmo_002.jpg

znojmo_002_cam.png

cover_znojmo_002.jpg

znojmo_002_map.png

znojmo_002_cs_01.mp3

Prokop Diviš: Jsem Prokop Diviš, přímětický kněz a zároveň vědec, což naráží u zdejšího lidu na nepochopení. A potřebuji tvou pomoc, protože teď tady čtu dopis od našeho opata a pro změnu nic nechápu já! Jak to opat myslí? Píše: „Drahý Prokope Diviši, vraťte se, prosím, z Přímětic zpět do louckého kláštera. Chci Vás jmenovati převorem, správcem kláštera, protože jste člověk přemýšlivý a praktický…” Tak jsem nepoužitelný, nebo nejlepší? Nejprve mne opat zbaví funkce zástupce převora a pošle mne na prostou faru v Příměticích, o kterých nikdo nikdy neslyšel, a teď najednou „Diviši, budeš převorem”? Nejprve mu vadí, že se „příliš” zabývám vědou a zkoumáním tajů přírody, a rozčilují ho mé pokusy zdokonalit stroj na výrobu elektřiny – mé elektrum – a teď už to nevadí a jsem najednou „přemýšlivý”. Co se děje? O co mu jde?

Povolán zpět

znojmo_002_cs_02.mp3

Prokop Diviš: Už jsem říkal, že jsem vědec. Zabývám se mlunem, eletričinou nebo chcete-li silou bleskovou. Blesky připomínají řadu věcí kolem nás. Například ta válka s Pruskem. To není žádný blesk z čistého nebe, jak se říká. Je to po desetiletí nasbírané napětí, které se smrtí otce naší mladičké císařovny Marie Terezie uvolnilo. Pruský císař už dlouho touží po rozšíření své říše a teď pocítil, že má příležitost. A bum prásk! Prusové, Bavoři, Sasové okupují Čechy, Slezsko a teď už se valí přes Moravu na Vídeň. Jak tohle skončí, co myslíš? Asi se něco děje. Běží sem celá skupina mých mnišských bratří a něco křičí. Prusové? Už jsou tady? Co? Opat je zajat? To ne! Musím se k němu dostat!

Opat zajat

znojmo_002_cs_03.mp3

Prokop Diviš: Tak už jsem to pochopil. Moje jmenování do funkce převora kláštera v čase války bylo součástí jakéhosi trestu, který pro mne opat vymyslet. Myslel jsem si, že se budu starat o chod kláštera se čtyřiceti premonstrátskými mnichy. A místo toho jsem teď ubytovatelem pro tisícovky pruských vojáků. Ani se radši neptám, kolik jich je. Jsou všude! Vojákům je zima, máme sychravý únor, a tak všude hoří ohně. A já jen trnu, kdy nám rozkradou lavice z kostela nebo, můj ty Bože, knihovnu. A teď mi ještě oznámili, že přijede na obhlídku sám pruský král Fridrich II. zvaný Veliký. Takže tu budu hostit arcinepřítele, který rozkázal zajmout mého opata? Co ještě přijde? Jak ho mám přivítat?

Králova návštěva

znojmo_002_cs_04.mp3

Prokop Diviš: Jeho veličenstvo Fridrich II. mne velice mile překvapilo, ale vzápětí i rozčílilo. Je to velmi kultivovaný muž, který miluje hudbu. Věděli jste, že hraje na příčnou flétnu a dokonce i sám  skládá? Můj elektrický hudební nástroj jej doslova uchvátil. Ale pak jakoby v něm někdo přepnul na jinou klaviaturu. V králi! Ne v tom nástroji! Úplně změnil tón a začal hrozit, že klášter nechá vydrancovat a nástroj zničit. A i když jsem ho prosil na kolenou, odmítl propustit opata. Chce peníze. Požaduje jako výkupné za opata 50 tisíc tolarů a do večera chce slyšet, kolik mu zaplatím za ušetření kláštera. Nemohu nechat opata shnít v zajetí a klášter vyplenit. Musím dát tomu Prušákovi výpalné. Ale kolik?

Pohrůžka

znojmo_002_cs_05.mp3

Prokop Diviš: Chtělo by se říct: Sláva, Prusové odtáhli ze Znojma a klášter je zachráněn! Ale já slavit nemohu. Prusové našeho opata propustili, jak slíbili, ale když se opat dozvěděl, že jsem za něj zaplatil výkupné, zuřil. Když jsem mu pak řekl, že jsem dal další peníze za záchranu samotného kláštera, už jen sípal. Znělo to, jako by říkal, že mi pokusy s elektřinou sežehly mozek, ale já se radši nedoptával. Odvolal mne z funkce převora a poslal mne zpět na faru do Přímětic. Nečekal jsem nějaké velké děkování, ale tohle si opravdu nezasloužím.

Prušácké výpalné

Rok 1742

Popis trasy

Prušácké výpalné